stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Hlasujte pro jabloně

V celostátní anketě Alej roku 2018 můžete podpořit Jabloňovou alej Komorovice - Mladé Bříště. Alej dnes tvoří 80 jabloní starých cca 60 let. Původně jich ale bylo jednou tolik. Jak postupně odcházejí stářím, zůstávají prázdná místa, kde už se nové nevysazují. Alej roste kolem silnice v jinak otevřené polní krajině - v zimě ukazují stromy cestu, v létě poskytují stín. V dutinách hnízdí sýkorky a další ptáci a jablka tu jsou nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Nominací chceme upozornit na to, že ovocné stromy do krajiny patří.

V Humpolci už je polepeno

Prosklené autobusové zastávky v Humpolci už nebudou nebezpečné pro ptáky a čížek lesní na fotografii by měl být jejich poslední obětí. Nově jsou polepené barevnými samolepkami, které opeřence upozorní na sklo, které je pro ně jinak takřka neviditelné. Většina prosklených autobusových zastávek ve městech i obcích v Kraji Vysočina představuje totiž smrtelné nebezpečí pro volně žijící ptáky. „Dá se říct, že čím je prosklená zastávka více naleštěná, tím je pro ptáky nebezpečnější,“ vysvětluje ochránce přírody Pavel Koubek. Naleštěné sklo ptáci nevidí a při letu pro ně představuje smrtelnou překážku. Velice málo na tom změní osamoceně nalepené siluety dravých ptáků. Většina lidí se domnívá, že nalepením jedné siluety na stěnu zastávky je problém vyřešen, ale tak tomu není. „Je to pro ně pouze bod, kterému se vyhnou, a k nárazu dojde kousek vedle,“ vysvětluje Pavel Koubek. To, že se kolem prosklené plochy nepovalují tělíčka mrtvých ptáků neznamená, že na nich nehynou. Poranění práci jsou schopní se od zastávky vzdálit a uhynout v úkrytu. Především však domácí kočky, kuny a další predátoři přišli na to, že kolem těchto ploch se často najde bezpracná kořist a místa kontrolují. Řešení je několik v podobě nejrůznějších samolepek, kterými se sklo hustě polepí. „Dnes už existují i UV samolepky, které jsou pro lidské oko takřka neviditelné, ale ptáci je vidí velice dobře“, představuje Pavel Koubek další možnost řešení, které bylo na několika zastávkách použito i v Humpolci. Jedná se o investici několika stokorun na jednu zastávku, která může zachránit mnoho ptačích životů. „Humpolec je ale bohužel jedním z mála měst v kraji, kde se to zatím podařilo,“ dodává Pavel Koubek

Něco pro zasmání a přemýšlení

Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam mají, abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.

Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil, praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem.

Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půl vteřině evakuovat kůlničku.

Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.

Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit k odstěhování.

Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku nám vrátí. A to je fér.

Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.

Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají, jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná jako „ano“.

Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí, protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.

Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.

Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v noci nespí.

Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.

A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou teplo vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.

A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás obtěžuje.

Kilo!!!

Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.

A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když jim přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když navážete oční kontakt.

Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom vzdát.

Jsou super. Mám je vlastně docela rád.

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V letošním roce byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Sycek Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách www.birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Setkání měsíce

Vidět vydru na vlastní oči v přírodě se vzhledem k její noční aktivitě a plachosti málokomu poštěstí. Avšak vězte, že také na Humpolecku se vydry vyskytují a zaslouží si naši pozornost i ochranu...

Vydra říční patří do příbuzenstva kuny, tchoře, jezevce a dalších lasicovitých šelem. Jedná se o tzv. semiakvatického živočicha – tj.zvíře, které využívá částečně vodní a částečně suchozemské prostředí. Vydry obývají okolí vodních toků, rybníků, mokřady apod., při jejich cestách za potravou je však můžeme zastihnout i na místech zcela bez vody (například mohou putovat přes lesnatý kopec mezi povodími).

Vydra je samotářská šelma s noční aktivitou, která se živí v letním období vším co kolem vody a v ní žije (obojživelníky, raky a dalšími bezobratlými, rybami), v zimě pak převážně jen rybami. Každý jedinec obývá své teritorium, které si značí trusem a výměškem podocasní pachové žlázy. Samci a samice spolu tráví vždy pouze několik dní, aby se pářili. Samice jsou v říji každých cca 40 dní, vydry se proto mohou rozmnožovat celoročně. Přesto se však jedná o druh s relativně omezenou reprodukcí (na rozdíl třeba od hlodavců), protože o 1-2 (výjimečně 3) mláďata se samice stará po dosti dlouhou dobu, zpravidla 13 měsíců. Mláďata se rodí osrstěná, ale slepá a zcela odkázaná na matčinu péči v noře, kterou opouštějí poprvé teprve po 2 -3 měsících. Vydry jsou k pohybu a lovu ve vodě dokonale přizpůsobeny - vlastní aerodynamické štíhlé tělo a dlouhý ocas ke kormidlování, plovací blány mezi prsty na všech čtyřech končetinách, citlivé hmatové vousy na hlavě a předních nohách a uzavíratelné uši a nozdry. Speciálním „vynálezem“ je hustý vydří kožich se vzduchovými „kapsami“ mezi jednotlivými svazky chlupů. Právě díky této přídavné vzduchové izolaci chrání vydru před proniknutím vody na kůži a prochladnutím i v největších mrazech.

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Večer pro Zelené srdce 15.9.2018

Pojďte s náma poslouchat, podívat, povídat a pomáhat. Zveme vás na benefiční koncert hudební skupiny Listověj s promítáním fotografií Toulky (nejen)Vysočinou Jany Molnárové ve prospěch pomáhání přírodě a památkám. Večer pro Zelené srdce se uskuteční v neděli 11. listopadu od 18,00 hodin v sále Muezea dr. A. Hrdličky na Dolním náměstí v Humpolci.

Vstupné dobrovolné, abychom mohli dál pomáhat.

Úklid Humpolce 10.9.2018

V rámci celosvětového dne úklidu pořádá také v Humpolci Dobrovolnické centrum úklidovou akci. Sraz je v sobotu 22. září v 10 hodin u dopravního hřiště a uklízet půjdeme do lesoparku pod Orlíkem. S sebou si vezměte pracovní rukavice, vhodnou obuv a oblečení a hlavně dobrou náladu. Na závěr je připraven piknik v zahradě naší spolupracující organizace Medou :)

Hmyzí hrad 5.9.2018

Hotel Včelky samotářky mají na hradě Orlíku připravený hmyzí hrad.

Ptáci už nebudou umírat na zastávkách 24.8.2018

Zastavka1 V Humpolci už nebudou ptáci umírat na prosklených autobusových zastávkách. V průběhu prázdnin je dobrovolníci ze sdružení Zelené srdce polepili barevnými samolepkami, které proletující opeřence upozorní na překážku.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1702
  Ne, příroda mě nezajímá 1179
  Ne, je nudný 1074

Toplist