stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Sypejte ptáčkům

Sněhová peřina nedělá mnoho problémů jen lidem, ale komplikuje život i volně žijícím živočichům. Sýkorkám a dalším drobným pěvcům lze pomoci přikrmováním ve vhodném krmítku. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží, důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek, kterou tvoří především různé druhy slunečnice a prosa, loupaný oves, nebo mák. Do krmítka však nepatří zbytky cukroví, nebo jiné dobroty z našeho stolu, zejména čerstvé pečivo, které může ptákům působit vážné zdravotní potíže. Velice jednoduchou pomocí jsou tzv. lojové koule, které lze zakoupit v obchodech pro chovatele a pověsit na vhodné místo. (

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V letošním roce byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Sycek Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách www.birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Setkání měsíce

Vidět vydru na vlastní oči v přírodě se vzhledem k její noční aktivitě a plachosti málokomu poštěstí. Avšak vězte, že také na Humpolecku se vydry vyskytují a zaslouží si naši pozornost i ochranu...

Vydra říční patří do příbuzenstva kuny, tchoře, jezevce a dalších lasicovitých šelem. Jedná se o tzv. semiakvatického živočicha – tj.zvíře, které využívá částečně vodní a částečně suchozemské prostředí. Vydry obývají okolí vodních toků, rybníků, mokřady apod., při jejich cestách za potravou je však můžeme zastihnout i na místech zcela bez vody (například mohou putovat přes lesnatý kopec mezi povodími).

Vydra je samotářská šelma s noční aktivitou, která se živí v letním období vším co kolem vody a v ní žije (obojživelníky, raky a dalšími bezobratlými, rybami), v zimě pak převážně jen rybami. Každý jedinec obývá své teritorium, které si značí trusem a výměškem podocasní pachové žlázy. Samci a samice spolu tráví vždy pouze několik dní, aby se pářili. Samice jsou v říji každých cca 40 dní, vydry se proto mohou rozmnožovat celoročně. Přesto se však jedná o druh s relativně omezenou reprodukcí (na rozdíl třeba od hlodavců), protože o 1-2 (výjimečně 3) mláďata se samice stará po dosti dlouhou dobu, zpravidla 13 měsíců. Mláďata se rodí osrstěná, ale slepá a zcela odkázaná na matčinu péči v noře, kterou opouštějí poprvé teprve po 2 -3 měsících. Vydry jsou k pohybu a lovu ve vodě dokonale přizpůsobeny - vlastní aerodynamické štíhlé tělo a dlouhý ocas ke kormidlování, plovací blány mezi prsty na všech čtyřech končetinách, citlivé hmatové vousy na hlavě a předních nohách a uzavíratelné uši a nozdry. Speciálním „vynálezem“ je hustý vydří kožich se vzduchovými „kapsami“ mezi jednotlivými svazky chlupů. Právě díky této přídavné vzduchové izolaci chrání vydru před proniknutím vody na kůži a prochladnutím i v největších mrazech.

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Podyjí v Jihlavě 2.2.2018

Národní park Podyjí vyniká nejen úchvatnými krajinnými scenériemi, ale i mimořádnou rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů a jejich vysokou koncentrací na relativně malé ploše. Výstava Správy NP Podyjí a Jihomoravského muzea ve Znojmě nesoucí název /Národní park Podyjí – Čtvrtstoletí pro přírodu/ ukazuje v patnácti tematických okruzích péči o toto chráněné území, rostliny a živočichy závislé na divočině i práci člověka nebo projekty, které mohly Podyjí nenávratně změnit. Návštěvníci se na výstavě dozvědí například, jak a proč se mění část lesů Podyjí, co pro přírodu znamenala výstavba a provoz vranovské přehrady nebo akou roli hraje člověk v zachování biologické pestrosti území. A mohou spatřit i místa, která jsou v národním parku ponechaná samovolnému vývoji. V rámci výstavy je k vidění i kolekce velkoformátových fotografií rostlin a živočichů nazvané /Pestré/ /Podyjí//,/ která vznikla za spolupráce Správy NP Podyjí a časopisu Živa.  Výstavu si můžete prohlédnout v Muzeu Vysočiny v Jihlavě do 2.  dubna 2018

výstava Ještě jsem to nevzdal 24.1.2018

Fotkynavystavu Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci a Občanské sdružení Zelené srdce vás zvou na výstavu fotografií Pavla Koubka nazvanou Ještě jsem to nevzdal. Výstava se uskuteční od 4. do 28. února 2018 ve výstavním sále muzea na Horním náměstí v Humpolci. Zahájení proběhne v neděli 4. února od 15,00 hodin.

Krásné Vánoce 18.12.2017

Pf18_zelenesrdce

Nové letáčky 17.12.2017

Letackynove S podporou Města Humpolec vydalo sdružení Zelené srdce tři nové letáčky. Dva k výstavě Pomáháme přírodě, které poradí, jak chránit přírodu doma a jeden o drobných památkách v okolí Humpolce. Letáčky jsou k mání v infocentru v Humpolci, nebo na akcích sdružení.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1517
  Ne, příroda mě nezajímá 1096
  Ne, je nudný 985

Toplist