stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Sypejte ptáčkům

Sýkorkám a dalším drobným pěvcům lze pomoci přikrmováním ve vhodném krmítku. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží, důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek, kterou tvoří především různé druhy slunečnice a prosa, loupaný oves, nebo mák. Do krmítka však nepatří zbytky cukroví, nebo jiné dobroty z našeho stolu, zejména čerstvé pečivo, které může ptákům působit vážné zdravotní potíže. Velice jednoduchou pomocí jsou tzv. lojové koule, které lze zakoupit v obchodech pro chovatele a pověsit na vhodné místo

výstava Přírodní záležitosti

 Výstava Přírodní záležitosti, kterou můžete od 1. do 26. února 2017 navštívit v Muzeu dr. Aleše Hrdličky v Humpolci, vám ukáže tři místa pohledem přírodních záležitostí. Prvním místem je náš domov. Na třech panelech věnovaných tematicky jednotlivým místnostem (kuchyni, koupelně a dětskému pokoji) naleznou návštěvníci například tipy, jak šetřit vodou, kterak omezit a také správně třídit odpady, které hračky jsou nejen šetrné k přírodě, ale i ke zdraví dětí. Dozví se také, co je to vermikompostér, jak poznat vajíčka od „spokojených slepic“ a mnoho dalšího. Druhým místem je zahrada, ale ne obyčejná, ale přírodní. V této zahradě se nepoužívá chemie, hospodaří se tak, aby byla přívětivá nejen pro člověka, ale i pro rostliny a živočichy. To, co se na takové zahradě vypěstuje, neodpovídá vždy normám na krásu a velikost ovoce a zeleniny, zato si můžete být jisti kvalitou. Třetím místem je krajina, se kterou se můžete seznámit prostřednictvím mokřadních luk jako protipólu intenzivně obhospodařovaným polím. Výstavu připravilo Občanské sdružení Zelené srdce ve spolupráci se sdružením Krajina a společností Chaloupky o.p.s.

Něco pro zasmání

Zvířátka v lese si udělala svůj vlastní obchod a ráno stojí před obchodem děsně
dlouhá fronta. Kolem fronty projde zajíc, vecpe se az dopředu, ale vidí  ho medvěd, zařve:
„Tak to teda NE, zajíci! Předbíhat nebudeš!“ a zahodí ho pryč. Zajíc vstane a jde dopředu znova. Zas ho medvěd vidí, vynadá mu, chytne ho a zahodí pryč. A zajíc se znova sebere a tlačí se dopředu. Medvěd ho zase okřikne a vyhodí. Zajíc se zvedne, opráší a zamumlá: „Do háje, ja snad dneska nevotevřu!“

Fotosoutěž Příroda a krajina Vysočiny

 Zasněžená příroda Vysočiny, mrazem ojíněné stromy, třpytivé rampouchy, zamrzlé rybníky a v posledních dnech i krásně modrá obloha se sluníčkem lákají všechny amatérské i profesionální fotografy. Ti mohou využít pohádkové zimy a zapojit se do fotografické soutěže Příroda a krajina Vysočiny, kterou vyhlásilo Muzeum Vysočiny Jihlava ve spolupráci s Krajem Vysočina. Fotografie je možné zasílat až do 30. června letošního roku.

„Na nejoriginálnější autory čeká finanční odměna, pro mladé talenty do 18 let budou připraveny věcné dary. Soutěžní fotografie pak budou k vidění na výstavě Příroda a krajina Vysočiny. Nejúspěšnější fotografy přizveme ke spoluautorství na tematické publikaci, jejíž vydání se bude připravovat ještě v letošním roce,“ připomněla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Jana Fischerová.

Jedním z důvodů, proč kraj soutěž spolupořádá, je obohatit databázi fotografií zveřejňovaných na webových stránkách, které jsou věnované krásám Vysočiny. „Soutěžní snímky rozšíří archiv fotografií, které jsou využívané na webových stránkách spravovaných krajem nebo jeho příspěvkovými organizacemi," doplnil vedoucí odboru kultury Krajského úřadu Kraje Vysočina Ladislav Seidl.

Fotografie mohou zájemci zasílat do dvou kategorií – krajina Vysočiny a detail přírody Vysočiny. Jeden soutěžící může přihlásit maximálně pět fotografií do každé kategorie, které následně vyhodnotí odborná komise složená ze zástupců Kraje Vysočina a odborníků z fotografické praxe. Komise bude hodnotit nejen uměleckou stránku, ale také dokumentární a obsahovou výpověď fotografie.

Vernisáž výstavy představující nejpovedenější fotografie soutěže se uskuteční do konce roku 2017 pravděpodobně v prostorách sídla Kraje Vysočina na Žižkově ulici v Jihlavě.Pro zasílání fotografií zájemci využijí formulář na webových stránkách Kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz/fotosoutez.

Setkání měsíce

Na jednom místě zasněženého ozimu jakoby se pohybovalo několik hrudek hlíny. Možná i vám se v lednu naskytne dnes už vzácný pohled na hejnko koroptví hledající potravu na zasněženém poli. Kdysi je bylo možné pozorovat po celé léto v každém políčku brambor a myslivci říkali, že když nebude jiná zvěř, tak koroptev vždycky zůstane. Na podzimních honech se jich také lovili stovky tisíc. Kolem roku 1935 bylo v tehdejším Československu loveno až 4 miliony koroptví ročně a celkový počet v přírodě byl odhadován na 6 milionů. Pohromou pro koroptve byla kolektivizace zemědělství, kdy se z pestré skládanky políček a mezí staly obrovské monokulturní lány a začala se v obrovském množství používat chemie k hubení plevelů a hmyzu. Dnes je početnost odhadována na několik desítek tisíc kusů. Z hlediska myslivosti je koroptev celoročně hájená a podle zákona o ochraně přírody patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Koroptev patří mezi hrabavé a k tomu je uzpůsobena stavbou těla. Ve zbarvení převládají barvy splývající s prostředím ve kterém žije, tedy šedá, hnědá, cihlově rezavá a jen parádník kohoutek se může pochlubit na hrudi skvrnou ve tvaru podkovy. V potravě převládá hmyz a semena rostlin. V zimním období se koroptve sdružují do hejnek, které jim usnadňují jak získávání potravy, tak ochranu před nepřáteli a v neposlední řadě semknuté hejnko dokáže uchovat i více tepla tolik potřebného v tomto období. S příchodem jara se hejnka začínají rozpadat na jednotlivé páry a z polí je slyšet „čiřikání“ kohoutků. V dubnu snese do hnízda v trávě samička 10-12 kropenatých vajíček na kterých sedí 24 dní. Po vylíhnutí kuřátka okamžitě opouštějí hnízdo a starají se o ně oba rodiče. V případě, že uhyne samička, tak se sameček dokáže sám o kuřátka postarat.

Mezi hlavní důvody ohrožení patří stále nevhodné zemědělské hospodaření. Když se na podzim rozhlédnete po krajině, tak je většinou vidět pouze zoraná a nebo čerstvě osetá pole, která neposkytují ani potravu a ani úkryt. Při jarních zemědělských pracích je zničeno množství hnízd zemědělskou technikou. V krajině, kde se není kam ukrýt, se stává koroptev cílem útoku dravých ptáků a hnízda ničí divoká prasata. Co s tím ? Vzhledem k tomu, že koroptev nelze a ještě asi dlouho nebude možné lovit, tak o ni většina myslivců ztratila zájem a nebo se ji snaží pomoci tím, že do krajiny vypouští koroptve z umělého odchovu, které však mají vzhledem k vychování domácí slepice malou naději na přežití a ještě mohou ohrozit zbytky divokých koroptví.

Základním předpokladem pro návrat tohoto užitečného druhu jsou změny v krajině a celoroční péče. O tom, že to jde, jsem se přesvědčil ve vesnici Milešín na jihu okresu Žďár nad Sázavou. Místní myslivci ve spolupráci se zemědělci začali v krajině vytvářet síť dočasných i trvalých remízků, pruhových potravních políček, kde koroptev najde po celý rok dostatek potravy a úkryt pro hnízdění. Před senosečí procházejí okraje luk a zachraňují ohrožená hnízda. V zimním období intenzivně přikrmují a část koroptví na tuto nepříznivou dobu komorují. S příchodem jara se tak začalo z polí častěji ozývat koroptví „čiřikání“ a je možné sledovat páry vodící kuřátka. Do této krajiny se ale také vrátilo množství drobného ptactva a dalších živočichů. Koroptve z umělého odchovu se zde nevypouštějí a není důvod střílet dravé ptáky, protože koroptev má dostatek úkrytu a v zimním období je část zakomorována. Bohužel tento příklad je spíše ojedinělý.

Knižní doporučovna

Druhé doplněné vydání knihy Krajem zapomenutých studánek je stále v prodeji. Kromě 70 studánek popsaných v prvním vydání z roku 2005 zde najdete dalších 100 studánek z okresů Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a některé i od jinud. Kniha je doplněna množstvím barevných fotografií, ale i starých pohlednic.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Co dupe na půdě? 18.1.2017

Také vás v noci budí dupání na půdě domu? Jedním z narušitelů může být kuna skalní, která se běžně vyskytuje ve všech obcích a městech a právě půdy jsou častým místem jejich úkrytu.

Alej roku roste v Hradci Králové 17.1.2017

Kaštanová alej „Kaštanka“ táhnoucí se podél Opatovické ulice na okraji Hradce Králové si vysloužila přízeň 1 262 lidí a stala se tak jednoznačně Alejí roku 2016. Šestá držitelka tohoto titulu má přitom stále nejasnou budoucnost. Hrozí, že bude muset ustoupit nové železniční trati. Místní lidé ale boj o kaštanové stromořadí nevzdávají a svým nadšením výrazně dopomohli i zisku prestižního titulu. Na skvělé druhé místo s 923 hlasy dosáhla Alej v Pivovarské ulici v Lysé nad Labem, která je kácením ohrožena také. Třetí místo pak uhájila Březová alej u Jilemnice (788 hlasů). Tu ohrožuje nedostatečná péče a chatrné zdraví stromů. Vynikající umístění v tradiční anketě prokázalo, že je lidé vnímají jako významnou součást svého životního prostředí. Na nich a na místních samosprávách záleží, zda aleje zůstanou součástí krajiny jejich domova.

Spočítané pařezy za rok 2015 17.1.2017

Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých krajích. Údaje krajských silničních správ za rok 2015 přinesly smutnou zprávu. Poměr mezi pokácenými (15 600) a vysazenými stromy (9 100) se opět výrazněji vychýlil směrem ke kácení. Výsledky zveřejněné před rokem přitom přinesly jistou naději na zlepšení (1). Nyní se ukazuje, že nešlo o nastolení dlouhodobého trendu. Od roku 2003 tak bylo podél českých silnic vykáceno už téměř 200 000 stromů a vysazeno přitom jen asi 120 000 stromů (2). České aleje tak nadále z krajiny i měst a obcí mizí. Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém a Středočeském kraji. Velmi špatně si naopak vedou kraje Královehradecký, Karlovarský a Plzeňský. Podrobnější informace naleznete na webu http://aleje.org/o-alejich/kaceni-v-alejich/statistika-kaceni

Nové informační panely 8.12.2016

Novastezka Díky Městu Humpolec má naučná stezka Březina nové informační panely. 

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1182
  Ne, příroda mě nezajímá 925
  Ne, je nudný 857

Toplist