stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Prosklené zastávky jsou smrtící

Zastavka Většina prosklených autobusových zastávek ve městech i obcích v Kraji Vysočina představuje smrtelné nebezpečí pro volně žijící ptáky.  Nejinak tomu je i v Humpolci. Dá se říct, že čím je zastávka více naleštěná, tím je nebezpečnější. Naleštěné sklo totiž ptáci nevidí a při letu pro ně představuje smrtelnou překážku a velice málo na tom změní nalepené siluety dravých ptáků. Mnohdy se totiž nejedná ani o siluety dravců a především se jich ostatní ptáci nebojí, ale je to pro ně pouze bod, kterému se vyhnou, a k nárazu dojde kousek vedle. To, že se kolem prosklené plochy nepovalují tělíčka mrtvých ptáků neznamená, že na nich nehynou. Poranění práci jsou schopní se od zastávky vzdálit a uhynout v úkrytu. Především domácí kočky, kuny a další predátoři přišli na to, že kolem těchto ploch se často najde bezpracná kořist a místa kontrolují. Úhyny pěvců jsou v těchto týdnech ještě smutnější o to, že neuhyne jen ten konkrétní jedinec, ale i mláďata na hnízdech, protože u pěvců se o ně starají oba rodiče a jeden to nedokáže. Řešení je několik v podobě nejrůznějších samolepek, kterými se sklo hustě polepí. Dnes už existují i UV samolepky, které jsou pro lidské oko takřka neviditelné, ale ptáci je vidí velice dobře. Jedná se o investici několika stokorun na jednu zastávku, která může zachránit mnoho ptačích životů. Problém je tedy řešitelný a vše je pouze o zájmu.

Příroda Havlíčkobrodska

 Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a stanice Pavlov o.p.s. Vás zvou na výstavu Příroda Havlíčkobrodska, která se uskuteční v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod od 2. června 2017 do 20. srpna 2017. Výstava bude otevřena denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin (od 12:00 do 13:00 hodin polední přestávka).

Dovolujeme si Vás pozvat na výstavu "Příroda Havlíčkobrodska", která se uskuteční od 2. června do 20. srpna 2017 v budově Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod – Havlíčkově domě. Výstava vznikla ve spolupráci pracovníků regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Stanicí Pavlov o.p.s. a Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Základem výstavy je představení hlavních biotopů s jejich florou a faunou, přírodních rezervací, památek a chráněných krajinných oblastí Havlíčkobrodska. Návštěvníci uvidí preparáty a fotografie zvířat v jejich přirozeném prostředí, živé ryby a obojživelníky, ukázky dřevin, přehled chráněných stromů, ale také množství interaktivních přírodovědných kvízů – zvukové, hmatové a čichové hádanky nebo si vyzkouší poznávání zvířat či stromů. Zároveň se seznámí s činností záchranné stanice v Pavlově.

Správa CHKO Žďárské vrchy je odbornou institucí ochrany přírody. Jednou z důležitých součástí činnosti jejích pracovníků je provádění pravidelného monitoringu významných typů biotopů a druhů rostlin a živočichů, tedy zjišťování stavů a trendů jejich populací na vybraných lokalitách.

Stanice Pavlov o. p. s. je záchranná stanice pro hendikepované živočichy. Hlavním posláním je přijímat a starat se o zvířata, která potřebují pomoc (zraněná, mláďata). Další činností je environmentální vzdělávání, výchova, osvěta a zapojení do záchranných programů určených pro druhy naší přírody, kterým hrozí vyhubení.

Výstava bude otevřena v rámci Noci v muzeu v pátek 2. 6. 2017 v 17 hodin. V tento den bude muzeum otevřeno široké veřejnosti od 17 až do 24 hodin a návštěvníci uvidí ukázky dravců, budou si moci v dílničkách vyrobit drobné výrobky z přírodnin. Připraven je i poznávací, čichový, hmatový a zvukový kvíz na přírodovědná témata. Součástí programu je hudební doprovod a občerstvení. V průběhu výstavy budou zajištěny odborné přednášky a programy pro školy i veřejnost. Dospělí a děti, kteří přijdou na Muzejní noc převlečeni za zvířátka, přírodniny či přírodní strašidla, obdrží odměnu.

Výstava bude otevřena denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin (od 12:00 do 13:00 hodin polední přestávka). Těšíme se na Vaši návštěvu.

Ptákem roku 2017 je datel černý

 Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2017 datla černého. Chce tak přitáhnout pozornost veřejnosti k lesům a zdůraznit potřebu zachování odumírajících a mrtvých stromů nejen v lesích, ale i v městských parcích a zahradách. „Letošním ptákem roku je notoricky známý „lékař stromů“, datel černý,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Datel je lesní pták, se kterým se můžeme setkávat stále častěji. Jako řada dalších druhů, i on si zvyká na blízkost lidí a můžeme jej zahlédnout i ve velkých městských parcích – pokud v nich ponecháme staré velké stromy.“

Datlové jsou přes svou velikost — měří skoro půl metru — poměrně nenápadnMladata_datla_cerneho_foto_archiv_des_op_plzení. Jejich nezaměnitelnou černou siluetu s červenou čepičkou a slonovinově světlým zobákem zahlédneme nejspíše v letu, anebo se prozradí svým typickým hlasitým voláním. Typ lesa příliš nerozhoduje, datly nacházíme v nížinných listnatých lesích i v porostech smrku. Podmínkou je jen dostatečný věk porostu s dostatkem velkých stromů, které poskytují jednak potravu, jednak prostor k dlabání hnízdních dutin.

Datly bychom mohli uvádět jako příklad ptačí věrnosti. Mláďata se příliš daleko nestěhují, a jakmile se jednou vytvoří pár, žije a hnízdí spolu po řadu let, často i opakovaně ve stejné dutině. Dožívají se přitom úctyhodného věku až přes 25 let.

Zajímavostí je přizpůsobení datlů jejich hlavní potravě, kterou tvoří nejrůznější hmyz žijící ve dřevě, především ale mravenci. Aby se za nimi dostali i do nejužších chodbiček hluboko uprostřed kmenů, mají nejen vyztužený zobák zakončený na konci svisle seříznutý jako dláto, ale i jazyk dvakrát delší než je zobák a zvláštní aparát, který umožňuje vypláznout jazyk daleko dopředu. Ve spojení s lepivými slinami a harpunovitými háčky na špičce jazyka jde o dokonalý lovecký nástroj.

Co můžeme udělat pro datla (a další šplhavce)

„Datel, i jeho příbuzní strakapoudi, potřebují k životu staré, odumírající a mrtvé dřevo,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. „Měli bychom se snažit, aby ho byl dostatek nejen v lesích, ale i v městských parcích nebo v zahradách. Návštěva datla či strakapouda nám totiž napoví, že takový suchý strom skutečně žije. Je rájem mnoha druhů hub a nejrůznějších brouků, mravecnů a jiných bezobratlých, kteří tvoří prostřený stůl pro datly, strakapoudy, žluny, brhlíky, šoupálky a další druhy ptáků.

Jako spotřebitelé bychom pak měli vyhledávat dřevo a dřevěné výrobky s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council, www.czechfsc.cz), který zaručuje, že dřevo pochází z lesů, kde je dost místa i pro datly a další lesní tvory.

Mapujeme datly

„Pro veřejnost jsme připravili jednoduchou výzvu,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Budeme se snažit zaznamenat výskyt co největšího množství datlů v průběhu celého roku a na závěr vyhodnotit, kde všude se datli vyskytují a jaké typy prostředí jsou schopni osídlit. Velice zajímavou otázkou je, zda se biotopové preference datlů v poslední době opravdu proměnily, zda se například objevují ve větší blízkosti lidských sídel.“

Vydat se do lesa za datly můžeme celý rok, ale na jaře (od února do května) máme největší šanci se s nimi setkat, protože to bývají nejnápadnější. Obhajují teritorium, honí se se svými soky, tesají dutiny a hledají partnery pro hnízdění. Uvidíte-li v přírodě datla, zaznamenejte svá pozorování do Faunistické databáze ČSO avif.birds.cz. Znáte-li ptáky dobře, zadávejte kompletní seznamy, ze kterých se dozvíme i to, že jste na lokalitě byli, ale datla jste neviděli. Díky společně nashromážděním údajům pak budeme moci odpovědět na otázky, jaký druh lesa datel upřednostňuje, jaká nejmenší musí být souvislá plocha lesa, aby datlovi ještě stačila nebo zda se přibližuje k lidským sídlům.

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i akce pro širokou veřejnost. V případě letošního datla je to mapování jeho rozšíření.

Něco pro zasmání

Jak v přírodě poznáte, kde je jih?

Podle orientace solárních elektráren.

Setkání měsíce

Říká se, že tam kde se usadí čápi, tam se usadí štěstí a čáp je i známým dopravcem novorozených dětí. Čápa bílého není nutné moc představovat. Je to černobílý pták na dlouhých nohách s rozpětím křídel cca dva metry. Velice často dostávám otázku kolik vlastně čáp váží ? Je to velice překvapivé, protože váží pouze 2-3 kg a málo kdo tomu věří, ale je to tak. V našich podmínkách hnízdí jednotlivé páry většinou na komínech a výjimečně na stromech. S koncem března se vracejí na hnízdiště nejdříve čapí pánové, kteří opravují hnízda po zimě a při spatření čapí slečny, ji okamžitě začnou lákat do opravené domácnosti. Zásnuby provázejí svatební lety a na hnízdě daleko slyšitelné klapání zobáků s úklonami. Není pravda, že se na hnízdo vrací vždy stejný pár, většinou každoročně přilétá pouze domácí pán a záleží která čapí slečna právě letí kolem. Čapí rodinu tvoří 2-4 potomci o které se rodiče starají dva měsíce. Po opuštění hnízda se mladí čápi sdružují do tzv. školek ve kterých se potuluji krajem až do doby, než se vydají na zimoviště v Africe. Dospělí čápi odletují o něco později. Potravu tvoří především drobní savci a větší hmyz a až na dalším místě jsou žáby a hadi. Jak čápi uvidí sečenou louku, tak se okamžitě slétají na prostřený stůl a je možné je pozorovat při popocházení za zemědělskou technikou a hledání potravy mnohdy i několik kilometrů od hnízda.

Čápu bílému je velice podobný vzácnější čáp černý, který však hnízdí skrytě na stromech v hlubokých lesích a tak je pozorován spíše jen při přeletu za potravou. Setkal jsem se i s názorem, že je to bílý čáp, který se umazal od kouře, ale jedná se opravdu o jiný druh.

Nejznámější hnízdo čápů v okolí Humpolce je ve Skále a čápi zde na komíně hnízdí již několik desítek let. Na začátku osmdesátých let zde však došlo k několik tragédiím, kdy se čáp nabodl na hromosvod na komíně a uhynul. Hrot hromosvodu byl osazen chráničem. Další pravidelně obsazované hnízdo na komíně je ve Lhoticích u Želiva.

Asi jediné stromové hnízdo bývalo v Jiřicích, ale čápům přestalo vyhovovat a vybudovanou hnízdní podložku na sloupu zatím nepřijali.

Celkem lze odhadnout hnízdění 20 párů čápů bílých na každém okrese Kraje Vysočina.

Hlavní nebezpečí představují úrazy na sloupech elektrického vedení. Před několika lety se u Želiva na konci léta pohybovala čapí školka několika desítek mladých čápů. Při raní mlze však několik z nich narazilo do elektrického vedení a dva to stálo život. Staré komíny se postupně demolují a na funkčních komínech není jednoduché skloubit hnízdění čápů a jejich provoz.

Čápi však patří k natolik oblíbeným živočichům, že se snad podaří najít cesty k jejich ochraně.

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Prosím, nesahat 13.6.2017

Srnce V těchto dnech, se můžete v trávě setkat s malým srnčátkem, které na první pohled vypadá opuštěně. To nejlepší, co pro něj můžete udělat je, že místo okamžitě opustíte. Máma srnka je určitě nedaleko. V žádném případě se srnčete nedotýkejte.  

Víkend otevřených zahrad 8.6.2017

Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci Vás v neděli 11. června od 10:00 do 17:00 zve do muzejní zahrady na Víkend otevřených zahrad.Projděte si naučnou stezku Živá zahrada a zjistěte, jak na zahradu přilákat ježka nebo čmeláky, aby vám pomohli bojovat se škůdci. Na zvířecím doskočišti vyzkoušejte, jestli skočíte dál než vrabec, myš nebo veverka a nezapomeňte se projít po bosém chodníku. Dál se můžete těšit na výstavu historických fotografií a v 16:30 přednášku Mgr. Zdeňka Škrabánka o historii domu č.p. 253 a jeho okolí.

Přednáška Ptačí svět 11.5.2017

Na návštěvu do ptačího světa se můžete vydat prostřednictvím přednášky s promítáním v rámci Muzejní noci v Humpolci 20. května 2017 od 19,00 hodin v pobočce muzea na Dolnám náměstí.

Muzejní vycházka 11.4.2017

V sobotu 22. dubna se můžete vydat na další Muzejní vycházku. tentokrát po druhé části naučné stezky Březina.  Začátek je na Rozkoši ve 13,30 hodin na parkovišti pod hradem.  Více info na www.infohumpolec.cz  

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1348
  Ne, příroda mě nezajímá 1032
  Ne, je nudný 928

Toplist