stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Pozvání na výstavu Pomáháme přírodě. Kde? No, přece doma!

Vystavapomahame Jak na to, chceme-li jednoduše chránit přírodu kolem nás, napoví nová výstava z dílny Občanského sdružení Zelené srdce: „Pomáháme přírodě. Kde? No, přece doma!“

Šest panelů s atraktivními fotografiemi a doprovodnými kresbami Antonína Urbánka přináší přehlednou formou ztvárněné rady a návody, jak může každý z nás pomáhat přírodě přímo u sebe doma či na zahradě.

„Na třech panelech věnovaných tematicky jednotlivým místnostem (kuchyni, koupelně a dětskému pokoji) naleznou návštěvníci například tipy, jak šetřit vodou, kterak omezit a také správně třídit odpady, které hračky jsou nejen šetrné k přírodě, ale i ke zdraví dětí. Dozví se také, co je to vermikompostér, jak poznat vajíčka od „spokojených slepic“ a mnoho dalšího. Čtvrtý panel pak přináší základní informace o tom, co si představit pod pojmem přírodní zahrada, jak ubytovat užitečné pomocníky ze zvířecí říše, nebo s čím nám mohou pomoci kachny indičtí běžci,“ přibližuje nejnovější počin sdružení jedna z autorek, Petra Mottlová.

„Naším cílem bylo ukázat jednoduchou a širokému spektru návštěvníků srozumitelnou formou alespoň něco z toho, co lze relativně jednoduše ovlivnit přímo u sebe doma. Celá výstava se tak nese v pozitivním duchu „jak na to“, pouze poslední, ilustrovaný, panel jsme věnovali několika ukázkám zásadních negativních dopadů lidského konání na svět kolem nás..“ doplňuje předseda sdružení Pavel Koubek.

Výstavu si můžete prohlédnout od 5. prosince v Literálním klubu v knihovně v Humpolci, ale rádi ji zapůjčíme i k vám.   Výstava vznikla díky podpoře Města Humpolec. Děkujeme. 

Darujte skutečný dárek

Nevíte co pod stromeček? Darujte darovací certifikát projektu Skutečný dárek společnosti Člověk v tísni. Můžete darovat třeba 15 sazenic ovocných stromů, které dostanou chudí rybáři na Srílance. Tato země byla v posledních letech postižena nejen vlnou tsunami, ale i válkou, která tisíce rybáři připravila o možnost se uživit. Díky pomoci dárců mohl Člověk v tísni nakoupit sazenice manga, papáji, citrónovníku a kokosu pro stovky rodin. I díky vašemu dárku bude moct jedna rodina uživit své děti. Sedmapadesátiletá Dadhi je jednou z velmi chudých obyvatel Etiopie, kteří letos díky Skutečnému dárku, dostali stádo koz. Vypráví: „I když patříme k těm nejchudším ve vesnici, vždy jsem se snažila všemožně přivydělat. Když ale přišla zpráva o předání stád koz, byla jsem štěstím bez sebe. Kozy změní náš život, už nebudeme mít hlad.” Více informací naleznete na www.skutecnydarek.cz.

Ptákem roku 2016 je červenka obecná

 Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2016 červenku obecnou. Upozorňuje tak na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy. „Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. O zajímavém životě červenek a o tom, proč se stala Ptákem roku čtěte v tiskové zprávě na webu ČSO.  Jelikož se červenka velmi často zabíjí o skleněné plochy, a ČSO se problematice kolizí ptáků se sklem dlouhodobě věnuje, spouštíme zároveň i kampaň Bezpečné zastávky. Bezpečné zastávky zastavky.birdlife.cz . V poslední době se objevuje stále víc prosklených zastávek veřejné dopravy, často velice nebezpečných — zastávky jsou u země, kde ptáci často létají, a nezřídka je těsně vedle park, vodní tok či jen skupina keřů, což jsou pro ptáky oázy v okolní betonové šedi. Prosklená zastávka na takovém místě je pak smrtelnou pastí. Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch! Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták. Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici (zastavky.birdlife.cz), může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí. „Věříme, že se nám podaří s pomocí mnoha lidí zmapovat velké množství zastávek v krátkém čase,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Informace o nebezpečných zastávkách budeme pak předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého, mnoho dobrých řešení je popsáno na www.ochranaptaku.cz. Jen si nesmíme myslet, že stačí jedna nalepená černá silueta.“ Nestačí a život nezachrání.

Něco pro zasmání

Zvířátka v lese si udělala svůj vlastní obchod a ráno stojí před obchodem děsně
dlouhá fronta. Kolem fronty projde zajíc, vecpe se az dopředu, ale vidí  ho medvěd, zařve:
„Tak to teda NE, zajíci! Předbíhat nebudeš!“ a zahodí ho pryč. Zajíc vstane a jde dopředu znova. Zas ho medvěd vidí, vynadá mu, chytne ho a zahodí pryč. A zajíc se znova sebere a tlačí se dopředu. Medvěd ho zase okřikne a vyhodí. Zajíc se zvedne, opráší a zamumlá: „Do háje, ja snad dneska nevotevřu!“

Knižní doporučovna

Druhé doplněné vydání knihy Krajem zapomenutých studánek je stále v prodeji. Kromě 70 studánek popsaných v prvním vydání z roku 2005 zde najdete dalších 100 studánek z okresů Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a některé i od jinud. Kniha je doplněna množstvím barevných fotografií, ale i starých pohlednic.

Sypejte ptáčkům

Sýkorkám a dalším drobným pěvcům lze pomoci přikrmováním ve vhodném krmítku. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží, důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek, kterou tvoří především různé druhy slunečnice a prosa, loupaný oves, nebo mák. Do krmítka však nepatří zbytky cukroví, nebo jiné dobroty z našeho stolu, zejména čerstvé pečivo, které může ptákům působit vážné zdravotní potíže. Velice jednoduchou pomocí jsou tzv. lojové koule, které lze zakoupit v obchodech pro chovatele a pověsit na vhodné místo

Setkání měsíce

Na jednom místě zasněženého ozimu jakoby se pohybovalo několik hrudek hlíny. Možná i vám se v lednu naskytne dnes už vzácný pohled na hejnko koroptví hledající potravu na zasněženém poli. Kdysi je bylo možné pozorovat po celé léto v každém políčku brambor a myslivci říkali, že když nebude jiná zvěř, tak koroptev vždycky zůstane. Na podzimních honech se jich také lovili stovky tisíc. Kolem roku 1935 bylo v tehdejším Československu loveno až 4 miliony koroptví ročně a celkový počet v přírodě byl odhadován na 6 milionů. Pohromou pro koroptve byla kolektivizace zemědělství, kdy se z pestré skládanky políček a mezí staly obrovské monokulturní lány a začala se v obrovském množství používat chemie k hubení plevelů a hmyzu. Dnes je početnost odhadována na několik desítek tisíc kusů. Z hlediska myslivosti je koroptev celoročně hájená a podle zákona o ochraně přírody patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Koroptev patří mezi hrabavé a k tomu je uzpůsobena stavbou těla. Ve zbarvení převládají barvy splývající s prostředím ve kterém žije, tedy šedá, hnědá, cihlově rezavá a jen parádník kohoutek se může pochlubit na hrudi skvrnou ve tvaru podkovy. V potravě převládá hmyz a semena rostlin. V zimním období se koroptve sdružují do hejnek, které jim usnadňují jak získávání potravy, tak ochranu před nepřáteli a v neposlední řadě semknuté hejnko dokáže uchovat i více tepla tolik potřebného v tomto období. S příchodem jara se hejnka začínají rozpadat na jednotlivé páry a z polí je slyšet „čiřikání“ kohoutků. V dubnu snese do hnízda v trávě samička 10-12 kropenatých vajíček na kterých sedí 24 dní. Po vylíhnutí kuřátka okamžitě opouštějí hnízdo a starají se o ně oba rodiče. V případě, že uhyne samička, tak se sameček dokáže sám o kuřátka postarat.

Mezi hlavní důvody ohrožení patří stále nevhodné zemědělské hospodaření. Když se na podzim rozhlédnete po krajině, tak je většinou vidět pouze zoraná a nebo čerstvě osetá pole, která neposkytují ani potravu a ani úkryt. Při jarních zemědělských pracích je zničeno množství hnízd zemědělskou technikou. V krajině, kde se není kam ukrýt, se stává koroptev cílem útoku dravých ptáků a hnízda ničí divoká prasata. Co s tím ? Vzhledem k tomu, že koroptev nelze a ještě asi dlouho nebude možné lovit, tak o ni většina myslivců ztratila zájem a nebo se ji snaží pomoci tím, že do krajiny vypouští koroptve z umělého odchovu, které však mají vzhledem k vychování domácí slepice malou naději na přežití a ještě mohou ohrozit zbytky divokých koroptví.

Základním předpokladem pro návrat tohoto užitečného druhu jsou změny v krajině a celoroční péče. O tom, že to jde, jsem se přesvědčil ve vesnici Milešín na jihu okresu Žďár nad Sázavou. Místní myslivci ve spolupráci se zemědělci začali v krajině vytvářet síť dočasných i trvalých remízků, pruhových potravních políček, kde koroptev najde po celý rok dostatek potravy a úkryt pro hnízdění. Před senosečí procházejí okraje luk a zachraňují ohrožená hnízda. V zimním období intenzivně přikrmují a část koroptví na tuto nepříznivou dobu komorují. S příchodem jara se tak začalo z polí častěji ozývat koroptví „čiřikání“ a je možné sledovat páry vodící kuřátka. Do této krajiny se ale také vrátilo množství drobného ptactva a dalších živočichů. Koroptve z umělého odchovu se zde nevypouštějí a není důvod střílet dravé ptáky, protože koroptev má dostatek úkrytu a v zimním období je část zakomorována. Bohužel tento příklad je spíše ojedinělý.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Podpořte alej u Želiva 13.11.2016

Na webu Alej roku vás čeká 53 alejí z České republiky. Všechny jsou krásné a bude hodně těžké vybrat tu, která se stane vítězkou ankety Alej roku 2016.  jednou z nich je i alej ze Želiva k Bolechovu. Vybírat a hlasovat můžete se svými přáteli až do konce roku. Nezapomeňte svůj hlas potvrdit kliknutím na odkaz v potvrzujícím e-mailu! Jen tak jej můžeme připsat vaší favoritce.

Domečky pro ježky 12.10.2016

Jezcidomecek Ježci už se pomalu začnou chystat k zimnímu spánku. V Humpolci jim k tomu mohou posloužit dva nové domečky.

Znám studánky v okolí Humpolce 16.9.2016

Znám studánky v okolí Humpolce je nový letáček, který vydalo sdružení Zelené srdce s podporou Města Humpolec. Letáček představuje dvacet studánek v okolí města a je doplněn informacemi o tom, jak hledat studánky, jak je obnovovat a jak je to s kvalitou vody. Letáček je dispozici v informačním centru v Humpolci

Březina v novém 12.9.2016

Naučnou stezku Březina u Humpolce čeká v letošním roce kompletní výměna informačních panelů, které budou mít více informací a obrázků a interaktivních prvků pro děti.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1133
  Ne, příroda mě nezajímá 897
  Ne, je nudný 831

Toplist