stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

V Humpolci už je polepeno

Prosklené autobusové zastávky v Humpolci už nebudou nebezpečné pro ptáky a čížek lesní na fotografii by měl být jejich poslední obětí. Nově jsou polepené barevnými samolepkami, které opeřence upozorní na sklo, které je pro ně jinak takřka neviditelné. Většina prosklených autobusových zastávek ve městech i obcích v Kraji Vysočina představuje totiž smrtelné nebezpečí pro volně žijící ptáky. „Dá se říct, že čím je prosklená zastávka více naleštěná, tím je pro ptáky nebezpečnější,“ vysvětluje ochránce přírody Pavel Koubek. Naleštěné sklo ptáci nevidí a při letu pro ně představuje smrtelnou překážku. Velice málo na tom změní osamoceně nalepené siluety dravých ptáků. Většina lidí se domnívá, že nalepením jedné siluety na stěnu zastávky je problém vyřešen, ale tak tomu není. „Je to pro ně pouze bod, kterému se vyhnou, a k nárazu dojde kousek vedle,“ vysvětluje Pavel Koubek. To, že se kolem prosklené plochy nepovalují tělíčka mrtvých ptáků neznamená, že na nich nehynou. Poranění práci jsou schopní se od zastávky vzdálit a uhynout v úkrytu. Především však domácí kočky, kuny a další predátoři přišli na to, že kolem těchto ploch se často najde bezpracná kořist a místa kontrolují. Řešení je několik v podobě nejrůznějších samolepek, kterými se sklo hustě polepí. „Dnes už existují i UV samolepky, které jsou pro lidské oko takřka neviditelné, ale ptáci je vidí velice dobře“, představuje Pavel Koubek další možnost řešení, které bylo na několika zastávkách použito i v Humpolci. Jedná se o investici několika stokorun na jednu zastávku, která může zachránit mnoho ptačích životů. „Humpolec je ale bohužel jedním z mála měst v kraji, kde se to zatím podařilo,“ dodává Pavel Koubek

Něco pro zasmání i k pláči

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka...

Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbový zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky...Sv.František: To někteří lidé, Pane. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle lidé opravdu aby tam rostla tráva?Sv.František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být ti lidé velice štastní.Sv.František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne. Bůh: Oni jí sekají? Suší jí jako seno? Sv.František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to? Sv.František: Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz. Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?Sv.František: Ano Pane. Bůh: Tihle lidé musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce. Sv.František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení. Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali ty stromy, které jsem vysadil. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života. Sv.František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je ti lidé hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz. Bůh: To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou? Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů. Bůh: A odkud tento mulč berou? Sv.František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili. Bůh: Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer? Sv.Kateřina: „Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o ...Bůh: To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V letošním roce byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Sycek Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách www.birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Setkání měsíce

Vidět vydru na vlastní oči v přírodě se vzhledem k její noční aktivitě a plachosti málokomu poštěstí. Avšak vězte, že také na Humpolecku se vydry vyskytují a zaslouží si naši pozornost i ochranu...

Vydra říční patří do příbuzenstva kuny, tchoře, jezevce a dalších lasicovitých šelem. Jedná se o tzv. semiakvatického živočicha – tj.zvíře, které využívá částečně vodní a částečně suchozemské prostředí. Vydry obývají okolí vodních toků, rybníků, mokřady apod., při jejich cestách za potravou je však můžeme zastihnout i na místech zcela bez vody (například mohou putovat přes lesnatý kopec mezi povodími).

Vydra je samotářská šelma s noční aktivitou, která se živí v letním období vším co kolem vody a v ní žije (obojživelníky, raky a dalšími bezobratlými, rybami), v zimě pak převážně jen rybami. Každý jedinec obývá své teritorium, které si značí trusem a výměškem podocasní pachové žlázy. Samci a samice spolu tráví vždy pouze několik dní, aby se pářili. Samice jsou v říji každých cca 40 dní, vydry se proto mohou rozmnožovat celoročně. Přesto se však jedná o druh s relativně omezenou reprodukcí (na rozdíl třeba od hlodavců), protože o 1-2 (výjimečně 3) mláďata se samice stará po dosti dlouhou dobu, zpravidla 13 měsíců. Mláďata se rodí osrstěná, ale slepá a zcela odkázaná na matčinu péči v noře, kterou opouštějí poprvé teprve po 2 -3 měsících. Vydry jsou k pohybu a lovu ve vodě dokonale přizpůsobeny - vlastní aerodynamické štíhlé tělo a dlouhý ocas ke kormidlování, plovací blány mezi prsty na všech čtyřech končetinách, citlivé hmatové vousy na hlavě a předních nohách a uzavíratelné uši a nozdry. Speciálním „vynálezem“ je hustý vydří kožich se vzduchovými „kapsami“ mezi jednotlivými svazky chlupů. Právě díky této přídavné vzduchové izolaci chrání vydru před proniknutím vody na kůži a prochladnutím i v největších mrazech.

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Proč? 26.7.2018

Dobromysl Proč je na některých zahradách víc motýlů, čmeláků a dalšího hmyzu? Možná je to tím, že tam kvetoucí rostliny nejsou potravou pro sekačky, ale právě pro hmyz.

Další ptačí budky 26.4.2018

v Humpolci bylo letos vyvěšeno další 15 kusů budek pro pěvce. V těchto dnech už se v nich začínají líhnout ptáčata.

Neviděl sklo 12.4.2018

Sklocizek Čížek lesní na fotografii přišel o život po nárazu do skla autobusové zastávky v Humpolci, protože sklo, stejně jako všichni ptáci, není schopný rozeznat. Jedna silueta dravce, která je na zastávce nalepena tomu nedokáže zabránit. Ptáci ji totož vnímají jako překážku, nikoliv jako dravce, a tak se sice vyhnou siluetě, ale do skla vletí hned vedle.

Jídelna pro motýly 12.4.2018

Smespromotyly Přišlo jaro a sluníčko vylákalo motýly. Jenže oni to nemají jednoduché a na mnoha zahradách, kde kromě pravidelně sekaného trávníku nic neroste, nic k jídlu nenajdeou. I proto jich je čím dál méně. Jestli máte na zhradě kousek volného místa, můžete jim pomoc vysetím motylí jídelny z medonosných rostlin. Určitě tak uděláte radost motýlům i sobě při jejich pozorování.

« Novější | Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1643
  Ne, příroda mě nezajímá 1137
  Ne, je nudný 1024

Toplist