stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Začíná jarní stěhování obojživelníků

Někde už to vypuklo, u nás to začne každým dnem. Začíná jarní stěhování obojživelníků. Po setmění se na většině silnic Vysočiny můžete setkat s putujícími obojživelníky. Skokani, ropuchy, čolci a další druhy putují každý rok ze vzdálenosti i několika kilometrů do stále stejného rybníka, ve kterém se sami narodili. V případě, že jim jejich cestu překříží silnice, dochází k mnoha malým tragédiím pod koly projíždějících automobilů. Záleží hodně na ohleduplnosti řidičů, zda dají žábám šanci silnici překonat a dostat se do rybníka. V nocích, kdy je tah obojživelníku největší, stačí i jediné projíždějící auto na jinak nepoužívané cestě a zůstanou za ním desítky mrtvolek. Uznávám, že na hlavních silnicích se putujícím obojživelníkům vyhnout nelze a samozřejmě je důležitější bezpečnost lidí, ale právě na menších silnicích a asfaltových cestách s malým provozem, je možné se o to pokusit. A proč vlastně obojživelníky chránit? Asi nikdo nemá rád pisklavé bzučení komárů a právě obojživelníci jsou přirozenými regulátory tohoto hmyzu a naopak obojživelníci jsou potravou pro mnoho dalších živočichů.

Budky pro sýkorky

Sýkorek u nás žije několik druhů. Nejznámější a také nejběžnější sýkora koňadra a sýkora modřinka a méně známé sýkora babka, sýkora úhelníček a sýkora parukářka. Všechny jsou velice užitečné celoročním lovem hmyzu v zahradách, parcích a lesích a proto si zaslouží naši pomoc vyvěšením hnízdních budek. K výrobě lze použít vyhnilého částečně dutého kmene o průměru nejméně 14 cm, který vydlabeme a po osazení dna a přečnívající střechy stačí již jen vyvrtat vletový otvor a budku můžeme vyvěsit. Její nevýhodou je však menší trvanlivost a proto se častěji vyrábějí budky z prkének. Vnitřní rozměry jsou 13x14 cm x 23 cm výšky. Vletový otvor může být menší o průměru 3,0 cm pro sýkoru modřinku a nebo větší o průměru 3,2 cm pro sýkoru koňadru a další druhy. Vyvěšujeme je do výšky 2-3 m na stromy v zahradách, parcích a lesích v minimální vzdálenosti 50 m od sebe. Budky s větším otvorem rád obsadí i brhlík lesní, lejsci, ale tak vrabci. Vzhledem k tomu, že vrabců v posledních letech výrazně ubylo, jsou i oni vítanými hosty. Nesmíme zapomenou budky každý rok na podzim vyčistit.

Ještě je potřeba přikrmovat

Brhlik

Modrinka_2

 Sýkorkám a dalším drobným pěvcům lze pomoci přikrmováním ve vhodném krmítku. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží, důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek, kterou tvoří především různé druhy slunečnice a prosa, loupaný oves, nebo mák. Do krmítka však nepatří zbytky cukroví, nebo jiné dobroty z našeho stolu, zejména čerstvé pečivo, které může ptákům působit vážné zdravotní potíže. Velice jednoduchou pomocí jsou tzv. lojové koule, které lze zakoupit v obchodech pro chovatele a pověsit na vhodné místo. Lojové koule ze supermarketů ptákům moc nechutnají.

Jaro ožívá

Počátkem března začala letošní sezóna Jaro ožívá. Prvním ze sledovaných poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci tohoto mezinárodního projektu v Evropě sledují, je čáp bílý. Dle prastaré pranostiky Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, by čápi měli v těchto dnech teprve opouštět Afriku. Na Jaro ožívá www.springalive.net  je již ale zaznamenáno 87 pozorování čápů bílých! Někteří pokračují dál na sever, jiní, jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi , obsazují hnízda. Těch obsazených k dnešnímu dni je již téměř 40. A většina v západní části republiky.

„Jedná se zřejmě o čápy táhnoucí západní cestou, kteří v posledních letech tráví zimu v jihozápadní Evropě a na svá hnízdiště to tak mají blíže,“ vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, která Čapí hnízda, program občanské vědy, koordinuje. Právě nadcházející březnové dny jsou pro ornitology klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů. „Sledujte hnízda ve svém okolí a své pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte „čáp nepozorován“. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na hnízdě ještě nebyl,“ doplňuje Dobruská. Čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají. Každý údaj zadaný na http://www.birdlife.cz/capi je důležitý, i kdyby to bylo negativní pozorování z jediného hnízda.

Dalšími posly jara, které děti s Jaro ožívá sledují, jsou vlaštovka obecná, rorýs obecný, kukačka obecná, vlha pestrá a letos se k nim nově připojuje šestý druh, břehule říční. „Vzhledem se tento druh podobá vlaštovce, způsobem života vlze. Své přirozené možnosti k hnízdění již téměř ztratila a nový domov nachází nejčastěji v pískovnách, kde je její přežití závislé na lidské činnosti,“ přibližuje nový druh Gabriela Dobruská. Zadejte své první letošní pozorování výše uvedených poslů jara na www.springalive.net!

Loňskou sezónou Jaro ožívá se nesla výzva „Zabezpečte skla!“, letěla mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Společnými silami, s velkým nadšením a pocitem užitečnosti proměnily neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Ohlas byl velmi pozitivní a množství krásně a esteticky provedených realizací nás mile překvapilo. Stále je však v okolí mnoho nebezpečných ploch, o které se ptáci zabíjejí. Proto zůstávají bezpečná skla tématem i letošního roku. Inspirujte se loňskými výsledky školních kolektivů i jednotlivců! Zapojte se i vy a zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu.

Zabezpečte skla. Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám fotku své realizace před a po na adresu springalive@birdlife.cz do 9. června 2019. Jak fotografii udělat, abychom ji mohli posoudit, najdete na www.springalive.net. Budeme hodnotit zabezpečení ze dvou hledisek – funkčního i estetického, oceníme zajímavý nápad. A jelikož soutěž je součástí Jaro ožívá, samozřejmou podmínkou zapojení do soutěže je zadání prvního pozorování alespoň jednoho druhu, jehož přílet s Jaro ožívá sledujeme. Veškeré podrobnosti k soutěži se dozvíte na www.springalive.net.

Jaro ožívá (Spring Alive) bylo v roce 2019 na mezinárodní úrovni podpořeno společností HeidelbergCement.

Něco pro zasmání

Zvířátka v lese si udělala svůj vlastní obchod a ráno stojí před obchodem děsně dlouhá fronta. Kolem fronty projde zajíc, vecpe se az dopředu, ale vidí ho medvěd, zařve: „Tak to teda NE, zajíci! Předbíhat nebudeš!“ a zahodí ho pryč. Zajíc vstane a jde dopředu znova. Zas ho medvěd vidí, vynadá mu, chytne ho a zahodí pryč. A zajíc se znova sebere a tlačí se dopředu. Medvěd ho zase okřikne a vyhodí. Zajíc se zvedne, opráší a zamumlá: „Do háje, ja snad dneska nevotevřu!“

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V  roce 2017 byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Setkání měsíce

Na jednom místě zasněženého ozimu jakoby se pohybovalo několik hrudek hlíny. Možná i vám se v lednu naskytne dnes už vzácný pohled na hejnko koroptví hledající potravu na zasněženém poli. Kdysi je bylo možné pozorovat po celé léto v každém políčku brambor a myslivci říkali, že když nebude jiná zvěř, tak koroptev vždycky zůstane. Na podzimních honech se jich také lovili stovky tisíc. Kolem roku 1935 bylo v tehdejším Československu loveno až 4 miliony koroptví ročně a celkový počet v přírodě byl odhadován na 6 milionů. Pohromou pro koroptve byla kolektivizace zemědělství, kdy se z pestré skládanky políček a mezí staly obrovské monokulturní lány a začala se v obrovském množství používat chemie k hubení plevelů a hmyzu. Dnes je početnost odhadována na několik desítek tisíc kusů. Z hlediska myslivosti je koroptev celoročně hájená a podle zákona o ochraně přírody patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Koroptev patří mezi hrabavé a k tomu je uzpůsobena stavbou těla. Ve zbarvení převládají barvy splývající s prostředím ve kterém žije, tedy šedá, hnědá, cihlově rezavá a jen parádník kohoutek se může pochlubit na hrudi skvrnou ve tvaru podkovy. V potravě převládá hmyz a semena rostlin. V zimním období se koroptve sdružují do hejnek, které jim usnadňují jak získávání potravy, tak ochranu před nepřáteli a v neposlední řadě semknuté hejnko dokáže uchovat i více tepla tolik potřebného v tomto období. S příchodem jara se hejnka začínají rozpadat na jednotlivé páry a z polí je slyšet „čiřikání“ kohoutků. V dubnu snese do hnízda v trávě samička 10-12 kropenatých vajíček na kterých sedí 24 dní. Po vylíhnutí kuřátka okamžitě opouštějí hnízdo a starají se o ně oba rodiče. V případě, že uhyne samička, tak se sameček dokáže sám o kuřátka postarat

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Vraťme život do krajiny 1.12.2018

Právě byla spuštěna společná petice České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty. Také vám vadí, že se z naší krajiny vinou intenzivního hospodaření vytrácí život? Kdy jste naposledy viděli čejku, chocholouše nebo sýčka? Zemědělci hospodařící na obrovských lánech pomocí těžké techniky a pesticidů vytlačují z krajiny vše živé. Zvířatům i krajině chybí biopásy a další krajinné prvky, které by mohly zadržovat stále vzácnější vodu. Pojďme to změnit a řekněme ministrovi zemědělství, že chceme krajinu zdravou, malebnou a plnou života. Pomůže jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Pokud vám osud krajiny není lhostejný, připojte se k naší petici pod odkazem www.birdlife.cz/petice-za-krajinu . Děkujeme!

Večer pro Zelené srdce 15.9.2018

Pojďte s náma poslouchat, podívat, povídat a pomáhat. Zveme vás na benefiční koncert hudební skupiny Listověj s promítáním fotografií Toulky (nejen)Vysočinou Jany Molnárové ve prospěch pomáhání přírodě a památkám. Večer pro Zelené srdce se uskuteční v neděli 11. listopadu od 18,00 hodin v sále Muezea dr. A. Hrdličky na Dolním náměstí v Humpolci.

Vstupné dobrovolné, abychom mohli dál pomáhat.

Úklid Humpolce 10.9.2018

V rámci celosvětového dne úklidu pořádá také v Humpolci Dobrovolnické centrum úklidovou akci. Sraz je v sobotu 22. září v 10 hodin u dopravního hřiště a uklízet půjdeme do lesoparku pod Orlíkem. S sebou si vezměte pracovní rukavice, vhodnou obuv a oblečení a hlavně dobrou náladu. Na závěr je připraven piknik v zahradě naší spolupracující organizace Medou :)

Hmyzí hrad 5.9.2018

Hotel Včelky samotářky mají na hradě Orlíku připravený hmyzí hrad.

« Novější | Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1750
  Ne, příroda mě nezajímá 1205
  Ne, je nudný 1117

Toplist