stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

výstava Ještě jsem to nevzdal

Pavel Koubek se mnoho let věnuje ochraně přírody a památek nejen v okolí Humpolce a ještě to nevzdal. Z mnoha hodin v přírodě, z mnoha setkání s jejími obyvateli, vzniklo mnoho fotografií, ze kterých několik vybral a sestavil výstavu, která dokumentuje záchranu sov, žab, labutí a dalších živých tvorů, ale také zapomenutých studánek, křížů a kapliček. Dozvíte se třeba jaký je manželský život puštíků, nebo co se stane, když si labuť splete rušnou ulici s řekou a jak je těžké opravovat kapličku v Pekle. Výstava se uskuteční v Muzeu Antonína Sovy v Pacově od 16. května do 8 července

výstava S domečkem na zádech

Měkkýši jsou starobylou živočišnou skupinou, která za více než pět set milionů let své existence dokázala osídlit prakticky všechny typy biotopů Země, od mořských hlubin po velehory. Měkkýši žijí i v pouštích a stepích, na polích, ve městech, na skalách a zříceninách i v podzemních prostorách. Měkkýši jsou velmi důležitou složkou všech biotopů, ať již jako predátoři, fytofágové, rozkladači odumřelé hmoty či přenašeči různých parazitů či chorob a stejně tak i jako potrava mnohých jiných predátorů.

Celkově je na světě známo okolo sto třiceti tisíc druhů měkkýšů, rozdělených do osmi tříd. Z těch jsou v České republice zastoupeny pouze dvě – plži (223 druhů) a mlži (28 druhů). Na území Kraje Vysočina byl dosud zjištěn výskyt 141 druhů plžů a 22 druhů mlžů.

Výstava S domečkem na zádech, kterou připravilo přírodovědné oddělení našeho muzea, představuje schránky (ulity a lastury) a fotografie 108 druhů měkkýšů Vysočiny, včetně tzv. nahých plžů (tedy slimáků a plzáků). U všech druhů je uvedeno české a vědecké jméno, zásadní biotopy, které druh obývá, poznámku o hojnosti a maximální rozměr schránky či těla. Výstava je tak jednoduchým, ovšem srozumitelným průvodcem měkkýší faunou Vysočiny. Je určena široké veřejnosti, především pak školám všech stupňů a aktivním zájemcům o přírodu regionu. Návštěvníci výstavy zjistí, že měkkýši Vysočiny nejsou pouze šnek (hlemýžď), slimák a škeble, ale že se jedná o spoustu drobných druhů, kterých si v přírodě dříve ani nevšimli. Vystavené schránky a makrofotografie doplňují panely se stručnými texty o biologii a významu měkkýšů, informace o nejvýznamnějších druzích Vysočiny a zajímavosti ze světa měkkýšů.

Výstava je otevřena od 27. dubna do 10. června 2018.

Pozor na mláďata!

                        Jaro je definitivně tady a s ním i čas mláďat. Záchranné stanice sdružené v Národní síti přijaly od počátku roku více než 3000 zvířat, z nichž aktuálně za prvních pár dubnových dní asi 100 mláďat. Nejčastěji to jsou malí zajíčci a veverky. Zatímco prvně jmenovaní jsou ve většině případů z přírody odebíráni zcela zbytečně, veverčata by bez pomoci uhynula.

U zajíčků ale i později srnčat platí jasné pravidlo, že pokud tato mláďata nejsou viditelně zraněná či zmateně nepobíhají, nepískají či nepronásledují lidi (známka vyhladovění, kdy přišli o matku), není třeba do jejich života nijak zasahovat. To platí i v případě, že se mláďata zajíčků vyskytují ve městech na místech, jako jsou sídliště, hřiště, zelené ostrůvky u parkovišť, nákupních center či výrobních hal a skladů. Zajíci se městskému životu velmi dobře přizpůsobili, i když na ně číhají mnohá nebezpečí. Pro člověka platí jediné – mláďat si nevšímat, hlídat si své psy a v případě, že je mládě opravdu na nevhodném místě, je možné jej o pár metrů přesunout (za pomoci prkýnka či rukavic).

Pokud se však jedná o nalezená veverčátka, ta se bez pomoci odborníků neobejdou. Malá mláďata se mimo doupě dostanou v případě, že spadnou, třeba i s hnízdem, při nepříznivých povětrnostních podmínkách, nebo tehdy, když je matka přenáší z jednoho hnízda do druhého (např. jako prevenci proti napadení parazity) a může se stát, že je vyplašena a mládě upustí. Ve většině případů jej nehledá a ono tak zůstane napospas osudu. V takovém případě je třeba rychle jednat. Mnohdy jsou nalezena mláďata jen pár dní stará a tam je třeba je urychleně zahřát a kontaktovat záchrannou stanici.

Každý laik by měl při nálezu „podezřelého“ mláděte, raději zavolat záchrannou stanici, protože rozeznat, kdy mládě potřebuje pomoc je někdy opravdu obtížné, avšak odborníci ze stanic dokážou i po telefonu dobře poradit. Tel. do Stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče nad Sázavou je  734309798 

tisková zpráva ČSOP

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V letošním roce byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Sycek Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách www.birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Setkání měsíce

Vidět vydru na vlastní oči v přírodě se vzhledem k její noční aktivitě a plachosti málokomu poštěstí. Avšak vězte, že také na Humpolecku se vydry vyskytují a zaslouží si naši pozornost i ochranu...

Vydra říční patří do příbuzenstva kuny, tchoře, jezevce a dalších lasicovitých šelem. Jedná se o tzv. semiakvatického živočicha – tj.zvíře, které využívá částečně vodní a částečně suchozemské prostředí. Vydry obývají okolí vodních toků, rybníků, mokřady apod., při jejich cestách za potravou je však můžeme zastihnout i na místech zcela bez vody (například mohou putovat přes lesnatý kopec mezi povodími).

Vydra je samotářská šelma s noční aktivitou, která se živí v letním období vším co kolem vody a v ní žije (obojživelníky, raky a dalšími bezobratlými, rybami), v zimě pak převážně jen rybami. Každý jedinec obývá své teritorium, které si značí trusem a výměškem podocasní pachové žlázy. Samci a samice spolu tráví vždy pouze několik dní, aby se pářili. Samice jsou v říji každých cca 40 dní, vydry se proto mohou rozmnožovat celoročně. Přesto se však jedná o druh s relativně omezenou reprodukcí (na rozdíl třeba od hlodavců), protože o 1-2 (výjimečně 3) mláďata se samice stará po dosti dlouhou dobu, zpravidla 13 měsíců. Mláďata se rodí osrstěná, ale slepá a zcela odkázaná na matčinu péči v noře, kterou opouštějí poprvé teprve po 2 -3 měsících. Vydry jsou k pohybu a lovu ve vodě dokonale přizpůsobeny - vlastní aerodynamické štíhlé tělo a dlouhý ocas ke kormidlování, plovací blány mezi prsty na všech čtyřech končetinách, citlivé hmatové vousy na hlavě a předních nohách a uzavíratelné uši a nozdry. Speciálním „vynálezem“ je hustý vydří kožich se vzduchovými „kapsami“ mezi jednotlivými svazky chlupů. Právě díky této přídavné vzduchové izolaci chrání vydru před proniknutím vody na kůži a prochladnutím i v největších mrazech.

Něco pro zasmání

Dva ptáci sledují tryskové letadlo. "Podívej, jak rychle letí," povídá jeden z nich, "to je ale nádhera!" "To je toho," na to druhý, "kdyby ti hořelo za zadkem, také bys letěl tak rychle!"

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Jaro ožívá 7.3.2018

Je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.

Expediční kamera v Humpolci 25. března 1.3.2018

300x300_ek_2018 Mezinárodní filmový festival Expediční kamera je největší cestovatelská a outdoorová akce v ČR. Tento unikátní projekt přináši do kin nejlepší filmy sezóny z celého světa i novinky z domácí produkce. Na letošním programu je 6 pečlivě vybraných filmů, které uspěly na zahraničních festivalech i domácí novinky. Který film bude Váš letošní favorit?

Film Oddaný Vás na okamžik přenese pod hladinu chladného norského moře, do společnosti zpívajícíh kosatek. Co znamená slovo DugOut se vydali zjistit dva mladíci do amazonské džungle. Odpověď na otázku našli a odvezli si pěknou řádku mozolů, ale i nenahraditelných zážitků. Snímek Oči Boha sleduje kajakářskou expedici do Kyrgyzstánu. Vrhněte se spolu s nimi do peřejí, abyste na konci cesty podívali do posvátných očí. Tuzemské filmy zastoupí Back to Heights o slackline expedici do Maroka. Jak zvládne přední česká slacklinerka po úrazu návrat do výšek? Poetický lezecký příběh Teória šťastia je setkáním dvou generací, ocházející legenda Vás dojme, vycházející sportovní hvězda inspiruje. Další dávku adrenalinu zajistí film Nefritové vody, který je nejen sportovní reportáží z extrémního novozélandského závodu v podání dvou odvážných žen. Na webových stránkách www.expedicnikamera.cz  najdete informace o promítání ve Vašem okolí a další detaily k filmům a programu a důležité kontakty

Podyjí v Jihlavě 2.2.2018

Národní park Podyjí vyniká nejen úchvatnými krajinnými scenériemi, ale i mimořádnou rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů a jejich vysokou koncentrací na relativně malé ploše. Výstava Správy NP Podyjí a Jihomoravského muzea ve Znojmě nesoucí název /Národní park Podyjí – Čtvrtstoletí pro přírodu/ ukazuje v patnácti tematických okruzích péči o toto chráněné území, rostliny a živočichy závislé na divočině i práci člověka nebo projekty, které mohly Podyjí nenávratně změnit. Návštěvníci se na výstavě dozvědí například, jak a proč se mění část lesů Podyjí, co pro přírodu znamenala výstavba a provoz vranovské přehrady nebo akou roli hraje člověk v zachování biologické pestrosti území. A mohou spatřit i místa, která jsou v národním parku ponechaná samovolnému vývoji. V rámci výstavy je k vidění i kolekce velkoformátových fotografií rostlin a živočichů nazvané /Pestré/ /Podyjí//,/ která vznikla za spolupráce Správy NP Podyjí a časopisu Živa.  Výstavu si můžete prohlédnout v Muzeu Vysočiny v Jihlavě do 2.  dubna 2018

výstava Ještě jsem to nevzdal 24.1.2018

Fotkynavystavu Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci a Občanské sdružení Zelené srdce vás zvou na výstavu fotografií Pavla Koubka nazvanou Ještě jsem to nevzdal. Výstava se uskuteční od 4. do 28. února 2018 ve výstavním sále muzea na Horním náměstí v Humpolci. Zahájení proběhne v neděli 4. února od 15,00 hodin.

« Novější | Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1599
  Ne, příroda mě nezajímá 1120
  Ne, je nudný 1006

Toplist