stránky Přírodní Humpolec

Veverka

  Webové stránky Přírodní Humpolec jsou určeny všem, které zajímá co běhá, létá, skáče a roste v Humpolci a okolí. Jaká jsou v okolí města chráněná území, památné stromy a kde hledat studánky.

Poradíme vám také jak můžete přírodě pomáhat, co si můžete přečíst za zajímavou knihu a co si uvařit dobrého. Najdete zde i užitečné kontakty a odkazy a také něco pro zasmání.

Stránky přípravuje Občanské sdružení Zelené srdce. Budeme moc rádi, když nám s jejich obsahem pomůžete článkem, nápadem, dotazem, či připomínkou. A hlavně! Hlavně, když se pro vás stanou užitečným zdrojem informací. 

Pozvání na výstavu o studánkách

Studánky a prameny - v minulosti uctívány, dnes většina z nich skoro zapomenuta. V době, kdy si kupujeme vodu v plastových lahvích v obchodech, už je nepotřebujeme. Nebo je to jinak?

Občanské sdružení Zelené srdce a Muzeum dr. A. Hrdličky vás zvou na výstavu fotografií Studánky – voda živá, která se uskuteční od 3. do 28. února 2019 ve výstavním sále muzea na Horním náměstí v Humpolci.

Je čas přikrmovat

Brhlik

Modrinka_2

 Sýkorkám a dalším drobným pěvcům lze pomoci přikrmováním ve vhodném krmítku. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží, důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek, kterou tvoří především různé druhy slunečnice a prosa, loupaný oves, nebo mák. Do krmítka však nepatří zbytky cukroví, nebo jiné dobroty z našeho stolu, zejména čerstvé pečivo, které může ptákům působit vážné zdravotní potíže. Velice jednoduchou pomocí jsou tzv. lojové koule, které lze zakoupit v obchodech pro chovatele a pověsit na vhodné místo. Lojové koule ze supermarketů ptákům moc nechutnají.

V Humpolci už je polepeno

Prosklené autobusové zastávky v Humpolci už nebudou nebezpečné pro ptáky a čížek lesní na fotografii by měl být jejich poslední obětí. Nově jsou polepené barevnými samolepkami, které opeřence upozorní na sklo, které je pro ně jinak takřka neviditelné. Většina prosklených autobusových zastávek ve městech i obcích v Kraji Vysočina představuje totiž smrtelné nebezpečí pro volně žijící ptáky. „Dá se říct, že čím je prosklená zastávka více naleštěná, tím je pro ptáky nebezpečnější,“ vysvětluje ochránce přírody Pavel Koubek. Naleštěné sklo ptáci nevidí a při letu pro ně představuje smrtelnou překážku. Velice málo na tom změní osamoceně nalepené siluety dravých ptáků. Většina lidí se domnívá, že nalepením jedné siluety na stěnu zastávky je problém vyřešen, ale tak tomu není. „Je to pro ně pouze bod, kterému se vyhnou, a k nárazu dojde kousek vedle,“ vysvětluje Pavel Koubek. To, že se kolem prosklené plochy nepovalují tělíčka mrtvých ptáků neznamená, že na nich nehynou. Poranění práci jsou schopní se od zastávky vzdálit a uhynout v úkrytu. Především však domácí kočky, kuny a další predátoři přišli na to, že kolem těchto ploch se často najde bezpracná kořist a místa kontrolují. Řešení je několik v podobě nejrůznějších samolepek, kterými se sklo hustě polepí. „Dnes už existují i UV samolepky, které jsou pro lidské oko takřka neviditelné, ale ptáci je vidí velice dobře“, představuje Pavel Koubek další možnost řešení, které bylo na několika zastávkách použito i v Humpolci. Jedná se o investici několika stokorun na jednu zastávku, která může zachránit mnoho ptačích životů. „Humpolec je ale bohužel jedním z mála měst v kraji, kde se to zatím podařilo,“ dodává Pavel Koubek

Něco pro zasmání

Zvířátka v lese si udělala svůj vlastní obchod a ráno stojí před obchodem děsně dlouhá fronta. Kolem fronty projde zajíc, vecpe se az dopředu, ale vidí ho medvěd, zařve: „Tak to teda NE, zajíci! Předbíhat nebudeš!“ a zahodí ho pryč. Zajíc vstane a jde dopředu znova. Zas ho medvěd vidí, vynadá mu, chytne ho a zahodí pryč. A zajíc se znova sebere a tlačí se dopředu. Medvěd ho zase okřikne a vyhodí. Zajíc se zvedne, opráší a zamumlá: „Do háje, ja snad dneska nevotevřu!“

Přírodní rozmanitosti Vysočiny

V  roce 2017 byl ukončen projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny, jehož cílem bylo doplnit mezery ve znalostech výskytu a rozšíření druhů v Kraji Vysočina. Pozornost byla soustředěna zejména na vzácné, ohrožené a chráněné druhy, jelikož jednou z příčin úbytku biologické rozmanitosti je nedostatek údajů o jejich výskytu, což může vést k nekvalifikovaným rozhodnutím při strategickém plánování, územním plánování i při činnostech orgánů ochrany přírody. Projekt byl zaměřen na 18 vybraných taxonomických skupin (ptáci, obojživelníci, motýli, brouci, mravenci, vážky, sekáči, pavouci, pancířníci, chvostoskoci, žížalovití, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, měkkýši, houby, mechorosty a cévnaté rostliny).

Výsledky jsou zveřejňovány na webu www.prirodavysociny.cz

Setkání měsíce

Na jednom místě zasněženého ozimu jakoby se pohybovalo několik hrudek hlíny. Možná i vám se v lednu naskytne dnes už vzácný pohled na hejnko koroptví hledající potravu na zasněženém poli. Kdysi je bylo možné pozorovat po celé léto v každém políčku brambor a myslivci říkali, že když nebude jiná zvěř, tak koroptev vždycky zůstane. Na podzimních honech se jich také lovili stovky tisíc. Kolem roku 1935 bylo v tehdejším Československu loveno až 4 miliony koroptví ročně a celkový počet v přírodě byl odhadován na 6 milionů. Pohromou pro koroptve byla kolektivizace zemědělství, kdy se z pestré skládanky políček a mezí staly obrovské monokulturní lány a začala se v obrovském množství používat chemie k hubení plevelů a hmyzu. Dnes je početnost odhadována na několik desítek tisíc kusů. Z hlediska myslivosti je koroptev celoročně hájená a podle zákona o ochraně přírody patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Koroptev patří mezi hrabavé a k tomu je uzpůsobena stavbou těla. Ve zbarvení převládají barvy splývající s prostředím ve kterém žije, tedy šedá, hnědá, cihlově rezavá a jen parádník kohoutek se může pochlubit na hrudi skvrnou ve tvaru podkovy. V potravě převládá hmyz a semena rostlin. V zimním období se koroptve sdružují do hejnek, které jim usnadňují jak získávání potravy, tak ochranu před nepřáteli a v neposlední řadě semknuté hejnko dokáže uchovat i více tepla tolik potřebného v tomto období. S příchodem jara se hejnka začínají rozpadat na jednotlivé páry a z polí je slyšet „čiřikání“ kohoutků. V dubnu snese do hnízda v trávě samička 10-12 kropenatých vajíček na kterých sedí 24 dní. Po vylíhnutí kuřátka okamžitě opouštějí hnízdo a starají se o ně oba rodiče. V případě, že uhyne samička, tak se sameček dokáže sám o kuřátka postarat

Knižní doporučovna

Cmelaci Máte problém s opylením vaší zahrady? Zaujal vás chov čmeláků a nevíte jak na to? Nebo je už chováta a zajímá vás, jak to dělají jiní? Právě pro vás je určena příručka "Chov a podpora čmeláků na zahradě i ve městě."  Začátecníci zde najdou přehledně uspořádáno vše důležité. Naučíte se poznávat naše čmeláky, seznámíte se s jejich životem a možnostmi jak je chovat a podpořit jejich výskyt na zahrádce. Příručku si můžete objednat v internetovém obchodě Zelená domácnost.

Podpořte s náma......


Menu


Co je nového?

Další ptačí budky 26.4.2018

v Humpolci bylo letos vyvěšeno další 15 kusů budek pro pěvce. V těchto dnech už se v nich začínají líhnout ptáčata.

Neviděl sklo 12.4.2018

Sklocizek Čížek lesní na fotografii přišel o život po nárazu do skla autobusové zastávky v Humpolci, protože sklo, stejně jako všichni ptáci, není schopný rozeznat. Jedna silueta dravce, která je na zastávce nalepena tomu nedokáže zabránit. Ptáci ji totož vnímají jako překážku, nikoliv jako dravce, a tak se sice vyhnou siluetě, ale do skla vletí hned vedle.

Jídelna pro motýly 12.4.2018

Smespromotyly Přišlo jaro a sluníčko vylákalo motýly. Jenže oni to nemají jednoduché a na mnoha zahradách, kde kromě pravidelně sekaného trávníku nic neroste, nic k jídlu nenajdeou. I proto jich je čím dál méně. Jestli máte na zhradě kousek volného místa, můžete jim pomoc vysetím motylí jídelny z medonosných rostlin. Určitě tak uděláte radost motýlům i sobě při jejich pozorování.

Jaro ožívá 7.3.2018

Je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.

« Novější | Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1738
  Ne, příroda mě nezajímá 1200
  Ne, je nudný 1108

Toplist