Vydra říční

Vydra  Vidět vydru na vlastní oči v přírodě se vzhledem k její noční aktivitě a plachosti málokomu poštěstí. Avšak vězte, že také na Humpolecku se vydry vyskytují a zaslouží si naši pozornost i ochranu...

 Vydra říční patří do příbuzenstva kuny, tchoře, jezevce a dalších lasicovitých šelem. Jedná se o tzv. semiakvatického živočicha – tj.zvíře, které využívá částečně vodní a částečně suchozemské prostředí. Vydry obývají okolí vodních toků, rybníků, mokřady apod., při jejich cestách za potravou je však můžeme zastihnout i na místech zcela bez vody (například mohou putovat přes lesnatý kopec mezi povodími).

Vydra je samotářská šelma s noční aktivitou, která se živí v letním období vším co kolem vody a v ní žije (obojživelníky, raky a dalšími bezobratlými, rybami), v zimě pak převážně jen rybami. Každý jedinec obývá své teritorium, které si značí trusem a výměškem podocasní pachové žlázy. Samci a samice spolu tráví vždy pouze několik dní, aby se pářili. Samice jsou v říji každých cca 40 dní, vydry se proto mohou rozmnožovat celoročně. Přesto se však jedná o druh s relativně omezenou reprodukcí (na rozdíl třeba od hlodavců), protože o 1-2 (výjimečně 3) mláďata se samice stará po dosti dlouhou dobu, zpravidla 13 měsíců. Mláďata se rodí osrstěná, ale slepá a zcela odkázaná na matčinu péči v noře, kterou opouštějí poprvé teprve po 2 -3 měsících. Vydry jsou k pohybu a lovu ve vodě dokonale přizpůsobeny - vlastní aerodynamické štíhlé tělo a dlouhý ocas ke kormidlování, plovací blány mezi prsty na všeVydrach čtyřech končetinách, citlivé hmatové vousy na hlavě a předních nohách a uzavíratelné uši a nozdry. Speciálním „vynálezem“ je hustý vydří kožich se vzduchovými „kapsami“ mezi jednotlivými svazky chlupů. Právě díky této přídavné vzduchové izolaci chrání vydru před proniknutím vody na kůži a prochladnutím i v největších mrazech.

V minulosti byly vydry rozšířeny v celé Evropě a lidé je lovili pro kožešinu, ale také pro maso (v době půstu byly vydry pojídány jako „postní jídlo“, neboť byly považovány za ryby). Odedávna byly vydry pronásledovány také rybáři. Smrtelnou ránu však jejich populacím zasadilo až 20. století v podobě znečištění vodního prostředí těžkými kovy, DDT a dalšími. nebezpečnými chemikáliemi. To, spolu s přímým pronásledováním a likvidací přirozených toků, vedlo k vyhubení vyder téměř v celé Evropě. Také na českém území zůstaly jen tři malé izolované populace (v J Čechách, na Vysočině a v Beskydech). Teprve koncem století došlo s vyčištěním vodního prostředí a přísnou ochranou postupně k návratu vyder na řadu území. Česká republika je dnes až na několik málo oblastí prakticky celá opět vydrami osídlena. Dnes je pro vydry největším ohrožením autodoprava a nelegální lov (nelegální lov je stále aktuální i přes to, že od roku 2000 u nás existuje zákon, který umožňuje finanční náhrady za škody na rybách vydrou způsobené).

Vzhledem k tomu, jaké má vydra říční nároky na prostředí (například potřebuje přirozené břehové porosty, je citlivá na znečištění vody apod.), je považována za tzv. „vlajkový“ nebo „deštníkový“ druh vodních a mokřadních ekosystémů. To znamená, že pokud uplatníme opatření na ochranu vyder, zajistíme tak dobré podmínky i pro řadu dalších druhů obývajících dané prostředí (například pro vodní bezobratlé, obojživelníky, ptáky...).

 Pro ty, kdo by se chtěli o této tajemné obyvatelce (nejen) Humpolecka dovědět více, doporučuji například půvabnou publikaci prof. Zdeňka Veselovského „Vydra“ (Aventinum, 1998, řada Encyklopedie zvířat) nebo stránky Českého nadačního fondu pro vydru sídlícího v Třeboni (www.vydry.org), kde najdete také podrobné informace a návod jak požádat o náhradu škody na rybách způsobenou vydrou říční.

Pro setkání s živými vydrami nemusíte jezdit daleko – stačí navštívit Stanici Pavlov o.p.s. v Pavlově u Ledče n. Sázavou, kde pečují o poraněné nebo opuštěné živočichy. V rámci komentovaných prohlídek vydry nejen uvidíte, ale dozvíte se i řadu dalších zajímavostí z jejich života (www.stanicepavlov.eu).(or)

 

« zpět

Menu


Co je nového?

Pokochejte se 22.6.2019

Prameniste Tohle je prameništní louka nedaleko Humpolce. Zde začínají prameny napájející nedaleký Libický les. Zde má stát ale také několik novýh skladovacích hal. Tomu se říká boj se suchem!

Budky pro sovy 8.4.2019

SycKontrolujeme budky pro sovy sýce rousné.

Budky pro sýkorky 26.2.2019

Uklid Je čas kontrolovat, vyčistit a případně vyvěsit nové budky pro sýkorky.

Bydlení pro netopýry 26.2.2019

Netopyrii Alespoň malinko vylepšujeme nedostatek volných bytů pro netopýry. Na jaro budou mít připraveno pět nových budek.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1770
  Ne, příroda mě nezajímá 1225
  Ne, je nudný 1149

Toplist