Chřástal polní

Krajina se ponořila do tmy a z louky či pole je slyšet  „rrrep-rrrep“, jakoby někdo přejížděl něčím přes hřeben. Vidět však nikoho není ! Že by strašidlo ?  Možná to tak vypadá, ale v případě, že se vám podařilo v letních dnech podobný zvuk z noční tmy zaslechnout, tak se nejedná o strašidlo, ale o dnes již vzácného chřástala polního. 

Chřástal je prostě chřástal a je velice těžké říct, kterému běžnému druhy z našich ptáků je pro představu podobný.  Asi nejvíce podobná je mu koroptev polní a to nejen velikostí, ale i prostředím ve kterém žije.  Způsobem života se však výrazně odlišují. Ze zimovišť v jihovýchodní Africe se k nám chřástal polní vrací v druhé polovině dubna a od května je možné po setmění zaslechnout charakteristické volání samečků, kteří tak oznamují kde je jejich hnízdní území.  Na konci května snese samička do hnízda ukrytého na zemi v trávě na louce a nebo v obilí 7-12 vajíček, na kterých sedí 16-20 dnů. Kuřátka po vylíhnutí  ihned opouštějí hnízdo a samička se o ně stará asi pět týdnu. Na konci července zahnízdí znovu.  Sameček se péče o potomstvo neúčastní a  po ukončení snůšky vajíček samičku opouští a věnuje se obhajobě hnízdního území. Potravu tvoří především hmyz a v menším množství semena rostlin. V srpnu až říjnu se chřástalové vydávají opět na dalekou cestu na zimoviště.  Vidět chřástala je však takřka nemožné, protože zůstávají ukryti ve vegetaci a přítomnost prozradí jen volání samečků.

Chřástal je druhem zemědělské krajiny závislým na lučních porostech a tak právě hospodaření na loukách nejvíce ovlivňuje jeho výskyt. V případě nebezpečí se samička sedící na vajíčkách instinktivně přikrčí více na hnízdo. To pomůže při spatření dravce, ale na sekačku tato taktika nefunguje.  Většina luk je sečena od okraje do středu a v případě, že se v takové louce ukrývá samička s malými mláďaty je téměř jisté, že senoseč nepřežijí.  Samička se bojí mláďata převést přes pokosenou plochu a tak se snaží stále ukrývat v porostu a je zatlačována do středu louky, kde sekačka v posledním ostrůvku trávy ukončí jejich život.  Vzhledem k tomu, že od okraje do středu se u nás seče většina luk,  tak jsou ztráty na životech chřástalů (a netýká se to jenom jich) obrovské a dosahují až 60% z ročního přírůstku.  Nelze se proto divit, že v evropském seznamu celosvětové ohrožených druhů obsadil chřástal polní 29 místo.

Pomocí by bylo kosení od středu louky k okrajům, kdy jsou samičky s mláďaty vytlačovány mimo kosenou louku a mohou ji opustit, i když ani to není někdy jednoduché, protože není kam,  ale odhaduje se, že tímto opatřením by se ztráty snížily až o dvě třetiny. 

Kromě chřástala polního se u na území ČR vyskytuje ještě chřástal vodní, kropenatý, malý a nejmenší. Tyto druhy jsou však spíše vázány na okolí rybníků a mokřin.

Každoročně se mi v létě podaří alespoň jednoho volajícího samečka chřástala polního v okolí Humpolce zaslechnout a je to zážitek zajímavý. (pk)

« zpět

Menu


Co je nového?

Kontrolujeme budky 11.11.2019

Budkasykorky S podzimem kontrolujeme, opravujeme, čistíme a také vyvěšujeme nové budky pro sýkorky.

výstava Studánky - voda živá 20.9.2019

Vodaziva6 O víkendu 21.-22. září si můžete na hradě Orlíku prohlédnout putovní výstavu Studánky - voda živá o osudech studánek v okolí Humpolce.

Další zajištěná zastávka 20.9.2019

Tercik Sdružení Zelené srdce zajistilo autobusovou zastávku u Stromovky proti úrazum ptáků. Zastávka je polepená terčíky, díky kterým je sklo pro ptáky viditelné a nedojde k nárazu.

Nové bydlení pro netopýry 25.7.2019

Netopyr1

Netopyr2 Netopýři v parcích v Humpolci dostanou deset nových budek.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1813
  Ne, příroda mě nezajímá 1252
  Ne, je nudný 1177

Toplist