Chřástal polní

Krajina se ponořila do tmy a z louky či pole je slyšet  „rrrep-rrrep“, jakoby někdo přejížděl něčím přes hřeben. Vidět však nikoho není ! Že by strašidlo ?  Možná to tak vypadá, ale v případě, že se vám podařilo v letních dnech podobný zvuk z noční tmy zaslechnout, tak se nejedná o strašidlo, ale o dnes již vzácného chřástala polního. 

Chřástal je prostě chřástal a je velice těžké říct, kterému běžnému druhy z našich ptáků je pro představu podobný.  Asi nejvíce podobná je mu koroptev polní a to nejen velikostí, ale i prostředím ve kterém žije.  Způsobem života se však výrazně odlišují. Ze zimovišť v jihovýchodní Africe se k nám chřástal polní vrací v druhé polovině dubna a od května je možné po setmění zaslechnout charakteristické volání samečků, kteří tak oznamují kde je jejich hnízdní území.  Na konci května snese samička do hnízda ukrytého na zemi v trávě na louce a nebo v obilí 7-12 vajíček, na kterých sedí 16-20 dnů. Kuřátka po vylíhnutí  ihned opouštějí hnízdo a samička se o ně stará asi pět týdnu. Na konci července zahnízdí znovu.  Sameček se péče o potomstvo neúčastní a  po ukončení snůšky vajíček samičku opouští a věnuje se obhajobě hnízdního území. Potravu tvoří především hmyz a v menším množství semena rostlin. V srpnu až říjnu se chřástalové vydávají opět na dalekou cestu na zimoviště.  Vidět chřástala je však takřka nemožné, protože zůstávají ukryti ve vegetaci a přítomnost prozradí jen volání samečků.

Chřástal je druhem zemědělské krajiny závislým na lučních porostech a tak právě hospodaření na loukách nejvíce ovlivňuje jeho výskyt. V případě nebezpečí se samička sedící na vajíčkách instinktivně přikrčí více na hnízdo. To pomůže při spatření dravce, ale na sekačku tato taktika nefunguje.  Většina luk je sečena od okraje do středu a v případě, že se v takové louce ukrývá samička s malými mláďaty je téměř jisté, že senoseč nepřežijí.  Samička se bojí mláďata převést přes pokosenou plochu a tak se snaží stále ukrývat v porostu a je zatlačována do středu louky, kde sekačka v posledním ostrůvku trávy ukončí jejich život.  Vzhledem k tomu, že od okraje do středu se u nás seče většina luk,  tak jsou ztráty na životech chřástalů (a netýká se to jenom jich) obrovské a dosahují až 60% z ročního přírůstku.  Nelze se proto divit, že v evropském seznamu celosvětové ohrožených druhů obsadil chřástal polní 29 místo.

Pomocí by bylo kosení od středu louky k okrajům, kdy jsou samičky s mláďaty vytlačovány mimo kosenou louku a mohou ji opustit, i když ani to není někdy jednoduché, protože není kam,  ale odhaduje se, že tímto opatřením by se ztráty snížily až o dvě třetiny. 

Kromě chřástala polního se u na území ČR vyskytuje ještě chřástal vodní, kropenatý, malý a nejmenší. Tyto druhy jsou však spíše vázány na okolí rybníků a mokřin.

Každoročně se mi v létě podaří alespoň jednoho volajícího samečka chřástala polního v okolí Humpolce zaslechnout a je to zážitek zajímavý. (pk)

« zpět

Menu


Co je nového?

Sněhová nadílka 11.1.2019

Fotky-015 Na sněhovou nadílku můžeme nadávat, ale každá vločka vsáknutá do země se nám bude v letních vedrech hodit. 

Darujte skutečný dárek 14.12.2018

Už máte nakoupené dárky? Nebo Vám jich stále několik chybí? Potěšte své nejbližší i lidi v chudých zemích světa a objednejte Skutečný dárek. Věnovat můžete například Teplo domova. Pomůžete tím lidem ve válkou poničených oblastech, kteří v adventním čase místo u krbu sedí v polorozbořených domech, do kterých jim táhne a před zimou nemají úniku. Letos můžete nově zakoupit i dárky umělecké. Pořiďte si krásný šperk od Míly Fürstovénebo knihu 25 let Člověka v tísni plnou zajímavých příběhů. Pospěšte si, jde o limitované edice a moc kusů už nezbývá!

Vraťme život do krajiny 1.12.2018

Právě byla spuštěna společná petice České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty. Také vám vadí, že se z naší krajiny vinou intenzivního hospodaření vytrácí život? Kdy jste naposledy viděli čejku, chocholouše nebo sýčka? Zemědělci hospodařící na obrovských lánech pomocí těžké techniky a pesticidů vytlačují z krajiny vše živé. Zvířatům i krajině chybí biopásy a další krajinné prvky, které by mohly zadržovat stále vzácnější vodu. Pojďme to změnit a řekněme ministrovi zemědělství, že chceme krajinu zdravou, malebnou a plnou života. Pomůže jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Pokud vám osud krajiny není lhostejný, připojte se k naší petici pod odkazem www.birdlife.cz/petice-za-krajinu . Děkujeme!

Večer pro Zelené srdce 15.9.2018

Pojďte s náma poslouchat, podívat, povídat a pomáhat. Zveme vás na benefiční koncert hudební skupiny Listověj s promítáním fotografií Toulky (nejen)Vysočinou Jany Molnárové ve prospěch pomáhání přírodě a památkám. Večer pro Zelené srdce se uskuteční v neděli 11. listopadu od 18,00 hodin v sále Muezea dr. A. Hrdličky na Dolním náměstí v Humpolci.

Vstupné dobrovolné, abychom mohli dál pomáhat.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1728
  Ne, příroda mě nezajímá 1194
  Ne, je nudný 1098

Toplist