Sýkora koňadra je v Humpolci jedním z  nejběžnějších a také nejoblíbenějších ptáků.  Už na konci ledna se začínají za slunečných dnů sýkory ozývat jednoduchým ale v tomto období krásným zpěvem a ohlašují tak blížící se jaro.  Na začátku dubna snáší samička do hnízda vystlaného mechem a zvířecí srstí 8-14 cihlově kropenatých vajíček.  Hnízdo si buduje v dutinách stromů a zdiva, v budkách, ale při nedostatku vhodných míst třeba i v dopisní schránce a nebo v dutém sloupku u plotu.    Po dvou týdnech se z vajíček lihnou ptáčata a rodičovskému páru začíná maratón krmení.   Díky počítadlu příletů se zjistilo, že po dobu výchovy mláďat přiletí rodiče s krmením na hnízdo až 355 krát za den a celková spotřeba hmyzu za dobu hnízdění představuje až neuvěřitelných  0,9 kg.  Sýkory hnízdí většinou dvakrát a tak se množství sebraného hmyzu zdvojnásobuje a o jejich užitečnosti nemůže být pochyb.   S příchodem podzimu část našich sýkor odlétá více k jihu a na naše území přilétají severské sýkory.  V případě, že by přišla zima, která by u nás přezimující sýkory zahubila,   jsou zde stále ptáci, kteří je mohou nahradit.

Vzhledem k velkému počtu, jsou sýkory častou potravou jiných živočichů.  V zimním období prověřuje jejich zdravotní stav zejména rychlý krahujec. Má takříkajíc v popisu práce, aby lovil nemocné a slabé a nelze jej proto odsuzovat.  Složitější problém je s narůstajícím počtem strak a sojek, které jsou také do určité míry přirozenými predátory.  Bohužel však člověk snížil počty jestřábů, kteří jsou predátory  sojek a strak a tak tyto druhy mají málo přirozených nepřátel a jejich stavy se zvyšují.  Je to další ukázka toho, jak člověk narušuje rovnováhu v přírodě.   Na sýkorky si někdy stěžují i včelaři, že v okolí úlů chytají včely, ale věřím tomu, že k  úmyslnému pronásledování sýkor dochází jen ojediněle.

V zimních  dnech budou potřebovat sýkorky a další opeřenci naší pomoc v podobě zimního přikrmování.  Na sypání do krmítek je mnoho protichůdných názorů a mělo by platit všeho s mírou a ve správný čas.  V případě, že je zima bez sněhu, tak si sýkorky najdou vajíčka hmyzu ukrytá v kůře stromů a není nutné je přikrmovat.  Když ale přijde sněhová kalamita a stromy obaluje námraza, tak jsou odkázány na naši pomoc.  Nejlepším krmením pro sýkorky je slunečnice, kterou dokáži obratně rozlousknout a dostat se k chutnému jádru.   Uškodit můžeme třeba kůží ze špeku, která je slaná a může sýkory i zabít.    Zima je i nejvhodnějším obdobím pro přípravu budek „sýkorníků“ kterými můžeme sýkory přilákat do zahrad a do parků a pomoci vyřešit nedostatek přirozených bytů, protože staré stromy nemají většinou v parcích a zahradách místo.  Budka by měla být vyrobena z nehoblovaných prken a mít vnitřní rozměr nejméně 13x13 cm x 24 cm výšky.  Vletový otvor o velikosti 3,2 cm umístíme do horní třetiny přední stěny a nikdy před něj nedávám bidélko, protože to jen umožňuje přístup koček.  Budky vyvěšujeme do výšky 2-3 m ve vzdálenosti 50 m od sebe. Sýkorky nejsou ptáci, kteří hnízdí v koloniích a proto nikdy neobsadí více budek na jednom stromě, ty s radostí uvítají vrabci, kterých však v posledních letech značně ubylo a již potřebují také ochranu a pomoc.

Kromě sýkory koňadry je běžná ještě sýkora modřinka, která je menší a na hlavě má modrou čepičku.  Mezi méně známe druhy sýkor patří sýkora úhelníček, která je ve zbarvení jakoby od uhlí.  Černý šátek na hlavě má sýkora babka a asi nejméně běžná je sýkora parukářka s peříčkovou chocholkou na hlavě.   Tyto tři druhy však patří k lesním sýkorám, které do blízkosti lidských sídel přilétají jen v období zimní nouze.(pk)