Lesní mravenci

 Našim nejznámějším mravencem je asi mravenec Ferda s puntíkovaným červeným šátkem kolem krku, kterého  proslavil ve svých knihách spisovatel a malíř Ondřej Sekora a poutavou formou tak poodkryl život v mraveništi. 

V naší republice žije asi sto druhů mravenců, ale mezi lesní mravence jich patří jen sedm a řadíme je do společného rodu latinsky pojmenovaného Formica.  Základním znakem těchto mravenců je budování kupovitých sídel – mravenišť.  Největší mraveniště mohou být až 2 m vysoká s průměrem základny až 5 m  a může v nich najít mraveništědomov až několik milionů mravenců. Běžná jsou  mraveniště s výškou kolem 60 cm, ve kterých žije kolem 100 000 mravenců. Často si lidé myslí, že mraveniště je ta kupa, kterou vidíme nad zemí, ale vlastní mraveniště je ukryto pod povrchem a to, co vidíme nad zemí je vlastně tepelná izolace a střecha. Obecně lze říci, že tak, jak je veliká kupa nad zemí, tak  je velké mraveniště i pod zemí. V těchto dnech se začínají pohyby mravenců zpomalovat a začínají se stěhovat do podzemních komůrek, ve kterých s příchodem zimy upadají do spánku, ze kterého je probudí až jaro.  Ne každé mraveniště se však s příchodem  jara probudí.  V zimním období mraveniště velice často poškozují datlovití ptáci (především žlůny), pro které jsou mravenci vítaným zpestřením  jídelníčku. Takto poškozené mraveniště může promrznout a jeho obyvatele zahynout.  Když má mraveniště štěstí, tak první jarní sluneční paprsky probudí skupinu mravenců, kteří zimu přečkávají v jeho horní části  a říká se jim „teplonoši“. Tito mravenci se shluknou na povrchu mraveniště a když sluníčko ohřeje jejich černá tělíčka, tak roznášejí naakumulované teplo po všech komůrkách mraveniště a během několika slunečných dnů takto dokáží prohřát i ty nejspodnější komůrky.  V časném jaru se na krátkou dobu stěhuje ohřát k povrchu mraveniště i královna,  která je v mraveništi, jako matka všech mravenců, tou nejdůležitější.  S oteplením začínají mravenci opravovat a stavět mraveniště, jehož velikost se může do konce léta až zdvojnásobit a také obnovují a budují potravní cesty až do vzdálenosti několika desítek metrů od mravenišť.  Je až neuvěřitelné, že jedno středně velké mraveniště dokáže na ploše 0,5 hektaru během jednoho roku posbírat a přemístit  asi 8 milionů kusů hmyzu,  50 tisíc semen a mravenci ochraňované mšice vyprodukují asi 200 litrů medové šťávy (medovice). V lese ve kterém je prosperující mraveniště tedy není nutné používat chemické přípravky k tlumení hmyzu.

V okolí Humpolce je zatím ještě stále možné najít jednotlivá mraveniště i prosperující kolonie. Jedna z největších kolonií je v lese u silnice mezi Budíkovem a Pustou Lhotou, kde je možné sledovat život v několika desítkách mravenišť. Sledování mravenců v těchto místech je však velice náročné, protože vždy stojíte v nějaké potravní cestě, kterou si mravenci brání proti každému narušiteli.

 Mravence a jejich mraveniště v současné době ohrožuje především intenzivní lesní hospodaření a někdy i úmyslné ničení mravenišť například z důvodu získávání mravenčích kukel pro krmení exotického ptactva. Poškozování mravenišť ostatními živočichy  (divoká prasata, lišky, sojky, žlůny, atd.)  za účelem získání potravy zde bylo vždycky, ale v místech, kde je pouze jedno mraveniště může časté poškozování znamenat jeho zánik a tak jsou tato mraveniště zakrývána ochrannými kryty.         

V některých případech nastane situace, kdy je nutné mraveniště přestěhovat, aby ustoupilo našim lidským záměrům. Takto byla v roce 2002 stěhovaná dvě mraveniště z důvodu připravovaného rozšíření průmyslové zóny u dálnice nad Humpolcem.  Vzhledem k tomu, že jsou lesní mravenci chránění a  jedná se o náročnou akci, mohou tuto činnost provádět jen odborníci.  Stěhované mraveniště je nutné postupně naložit do kontejnerů a šetrně přemístit na jinou vhodnou lokalitu. Ne vždy se však podaří stěhování úspěšně, protože u tak složitého společenství, jakým mraveniště je, to není ani při odborném provedení jednoduché. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že stěhování není jednoduché ani pro lidi, kteří je provádějí.(pk)

« zpět

Menu


Co je nového?

Sněhová nadílka 11.1.2019

Fotky-015 Na sněhovou nadílku můžeme nadávat, ale každá vločka vsáknutá do země se nám bude v letních vedrech hodit. 

Darujte skutečný dárek 14.12.2018

Už máte nakoupené dárky? Nebo Vám jich stále několik chybí? Potěšte své nejbližší i lidi v chudých zemích světa a objednejte Skutečný dárek. Věnovat můžete například Teplo domova. Pomůžete tím lidem ve válkou poničených oblastech, kteří v adventním čase místo u krbu sedí v polorozbořených domech, do kterých jim táhne a před zimou nemají úniku. Letos můžete nově zakoupit i dárky umělecké. Pořiďte si krásný šperk od Míly Fürstovénebo knihu 25 let Člověka v tísni plnou zajímavých příběhů. Pospěšte si, jde o limitované edice a moc kusů už nezbývá!

Vraťme život do krajiny 1.12.2018

Právě byla spuštěna společná petice České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty. Také vám vadí, že se z naší krajiny vinou intenzivního hospodaření vytrácí život? Kdy jste naposledy viděli čejku, chocholouše nebo sýčka? Zemědělci hospodařící na obrovských lánech pomocí těžké techniky a pesticidů vytlačují z krajiny vše živé. Zvířatům i krajině chybí biopásy a další krajinné prvky, které by mohly zadržovat stále vzácnější vodu. Pojďme to změnit a řekněme ministrovi zemědělství, že chceme krajinu zdravou, malebnou a plnou života. Pomůže jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Pokud vám osud krajiny není lhostejný, připojte se k naší petici pod odkazem www.birdlife.cz/petice-za-krajinu . Děkujeme!

Večer pro Zelené srdce 15.9.2018

Pojďte s náma poslouchat, podívat, povídat a pomáhat. Zveme vás na benefiční koncert hudební skupiny Listověj s promítáním fotografií Toulky (nejen)Vysočinou Jany Molnárové ve prospěch pomáhání přírodě a památkám. Večer pro Zelené srdce se uskuteční v neděli 11. listopadu od 18,00 hodin v sále Muezea dr. A. Hrdličky na Dolním náměstí v Humpolci.

Vstupné dobrovolné, abychom mohli dál pomáhat.

Starší »

Libí se tento web ?

  Ano, zajímavé informace 1728
  Ne, příroda mě nezajímá 1193
  Ne, je nudný 1098

Toplist