Stromy při fotosyntéze odebírají ze vzduchu oxid uhličitý a vracejí do něj kyslík.

 Stoletý buk vydá za jednu hodinu tolik kyslíku, že by stačil k dýchání třem lidem na jeden rok. Průměrný strom spotřebuje za svůj život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, který se významně podílí na skleníkovém efektu.

Stromy jsou důležité regulátory teploty a klimatu.

Jeden hektar lesa odpaří za hodinu až 350 litrů vody. Tím se v parných dnech ochlazuje teplota i o několik stupňů. Tam, kde není dostatek zelených ploch, přestává být městská zástavba prostorem obytným a stává se jen dopravní plochou, na níž chodec nemá možnost si odpočinout.

Stromy zachycují prach ba mikroorganismy

Hektar smrkového lesa dokáže vázat až 32 tun popílku, bukový les na téže ploše dokonce dvakrát tolik. Stromy produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobné antibiotikům.

Stromy snižují hluk

Až čtvrtina hluku je pohlcována mezi jejich listím. Pásy stromů a keřů kolem silnic tak působí jako protihluková bariéra.

Stromy svými kořeny zpevňují půdu

Při dešti zadržují vodu jako velká houba a zabraňují tak rychlému odtoku srážek do vodotečí, vzniku povodní a nadměrné erozi půdy.

Stromy zajišťují biodiverzitu

Stromy nejsou významné jen pro nás – lidi. Jsou domovem desítek druhů živočichů, zejména hmyzu. Některé druhy se specializují na pupeny, jiné na listy a plody, další druhy se živý kůrou či lýkem, nejvzácnější jsou druhy přežívající ve starém trouchnivém dřevě, které je v lesích již velmi řídké. Související porosty stromů (podél řek, silnic, polních cest) mají velký význam také jako biokoridory, ve kterých nachází úkryt řada živočichů.

                                                        Z materiálů Nadace Partnerství